Duka se v rozhovoru mimo jiné vyjádřil k velikonočním svátkům a k bohoslužbě na Velký pátek, při níž v katedrále sv. Víta četl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. A vyvolal mnohé kontroverze.

„Ta kontroverze ještě trvá. A já odpovídám výrokem pana profesora Tomáše Halíka: Zache, pojď dolů! A kdo zná trochu biblické dějiny a reálie, tak ví, že právě Pán Ježíš komunikoval a přijímal pozvání a vedl rozhovory s lidmi, které současnou zbožnou společností a politickou elitou byli odmítáni,“ sdělil Duka ke kontroverzím, které účast Ovčáčka na bohoslužbě vyvolala. Kardinál nepopřel, že tím spoustu lidí naštval. „Ale žádný záměr tam nebyl, protože pan lektor, jakožto člen Kanceláře prezidenta republiky, doprovázel relikvii Zlatý relikviářový kříž Karla IV., která je ve společné péči, jak Metropolitní kapituly, tak Kanceláře prezidenta republiky,“ dodal. 

Proč se podle Duky děje, že osobu Ovčáčka v katedrále někteří nezkousávají a nepřijímají?

„Tak víte, když čteme první dějiny církve, tak teď mě to musí zmíněný odpustit, tak apoštol Pavel se musel po své konverzi tři roky skrývat, protože do jisté míry se vědělo, že ta komunita těžko ho přijme. Ale protože každé přirovnání kulhá, tak tady je taky třeba si uvědomit, že zmíněný pan tiskový mluvčí nikoho z křesťanů nekamenoval a nikoho z křesťanů nezavíral do vězení a neudával, tak bychom měli mít jako trošku jiné jakoby parametry a měli bychom si opravdu uvědomit slova papeže Františka, že pastýř má být jaksi s ovcemi a má být cítit tím, chceme-li pachem ovcí, a nemá se nad ně ani vyvyšovat, čili bychom měli toto umět respektovat. Především bychom si opravdu měli uvědomit to, co jsem řekl, že každý z nás musel při bohoslužbě vykonávat vícero funkcí, aby ty velkopáteční obřady proběhly velmi důstojně a já opravdu chci na čest i všech ostatních, neboť jsem nebyl organizátorem, že to nebylo žádné plánované, demonstrace ani manifestace, že to byl normálně přirozený přístup k věci,“ sděll Duka.

„Možná je v tom také to, že dneska spousta lidí a katolíků obzvlášť mají tendenci vše svaté, vše vyšší, v té vertikále duchovní, tak jaksi stahovat a posouvat na tu horizontálu světa, politiky. Že vše svaté politizují. Nemáte ten pocit kolikrát?“ zeptal se následně Strach Duky.

Církev je podle Duky součástí společenského spektra, má své místo ve veřejnosti. „A pokud chápeme politiku jako věc veřejnou, nikoliv jako věc stranickou, tak tyto všechny aspekty, jak byly zmíněny, jsou legitimní, adekvátní. Proto papež má mši svatou pro diplomatický sbor, je to půlnoční, no a na ní jsou přítomni velvyslanci z islámských států a z dalších zemí. A někdy i z těch zemí, o jejichž politické orientaci i vojenské orientaci nebo aktivitě můžeme velmi silně pochybovat,“ odvětil Duka.

„V samotné církvi a v samotné společnosti vlastně mizí chápání církve jako onoho velkého domova... Nebo taková ta rovina volnějšího společenství, a chápou nás jako politickou stranu. Mají představu, že vlastně my představujeme určité politické zájmy uvnitř státu. Je to ale někdy také i naše chyba. Protože my bychom si měli uvědomit, že nemůžeme nikdy přistoupit na to, aby kterákoliv politická strana zastupovala nás. Protože ta správa věcí veřejných má respektovat náboženskou svobodu. Je to historický moment, protože si musíme uvědomit, že se musíme odstřihnout od této roviny.

A to je například problematika i křesťanských politických stran a je to i velká diskuse, která se dotýká papeže, architekta církevní politiky 20. století, a to je Pius XI., který chce nahrazovat mluvčího za církev, často těmi mluvčími byli panovníci a některé organizace, takzvanou katolickou akci. A církev, která hovoří o problémech, které se dotýkají jejího poslání a respektuje, že existuje autonomie, kde církev přihlíží, mlčí a může podpořit...

A toto je problém, který může hrát velkou roli v budoucnosti. Otázka klimatu, otázky, které se týkají určitých vědeckých výzkumů. Ta církev zde není nadřízenou autoritou. Církev není ani rovnoprávným partnerem například se společností pro atomový výzkum,“ řekl Duka, že církev ani nemá možnosti stát se takovýmto partnerem, jen sleduje etickou hodnotu.

Strach následně hovořil o tom, že vládne vláda, která může vládnout díky komunistické podpoře. A ptá se, jestli pražský arcibiskup, notabene ten, kterému ti komunisté zkazili valnou část života, jestli by se významněji a výrazněji neměl vůči tomuto postavit a vymezit.

„Já připomenu kázání při návratu kardinála Berana. Ale také připomenu to: Zjistěte moji absenci, kdy chybím, kdy se vyjadřuje jasný postoj v totalitním systému. A jestliže současná vláda je, může vládnout jedině s tichou podporou komunistické strany, nezlobte se, to není vina komunistické strany, to není vina ani vlády, ale je to vina všech opozičních stran, které nevytvořily podmínky, aby mohla existovat v demokratickém státě vládě, která bude vládnout bez podpory komunistů,“ uvedl Duka.

„Je potřeba si skutečně uvědomit, že ta současná situace ukazuje, v jak nebezpečné situaci je demokracie, a to potažmo ne pouze v ČR, v Evropě a můžeme říci na mnohem větší ploše mapy světa. Protože, ano – u nás komunistická strana si zachovala svůj název...“ poznamenal Duka. A že Strach ho doplnil, že „i některé metody“. "Čili bychom mohli říci, že je pravdivá. Autentická je. A v mnoha zemích, i v sousedních zemích existuje, jenom pod jinou firmou. A mnohá levicová uskupení jsou mnohem radikálnější než Komunistická strana Čech a Moravy. I to je pravda," dodal kardinál.

Oba muži hovořili i o tom, jak premiér Andrej Babiš (ANO) si v počátku koronavirové krize vypomohl při své řeči v Poslanecké sněmovně modlitbou. Bylo to, podle Duky, autentické, nebo to napsal Babišův PR poradce Marek Prchal?

„Já považuji za velice důležité v roli kněze, nebo v roli biskupa, nebo tedy v roli pražského arcibiskupa, že je nutné mít kontakt se společností. Neuzavírat se do té velké krásné barokní budovy, ale nebyla postavena proto, aby arcibiskupa zavřela, zamkla jako vězení, to se stalo v totalitních systémech, ale proto, aby sloužila správě církve. Čili já mohu říci jenom tolik, že když jednotlivé politiky znáte i z většího kontaktu, pak chápete i jejich úlohu a věřte mi, že takové ty jednoduché soudy o lidech jsou velmi křivdící a nepravdivé. Tento projev v parlamentu je historický, protože v parlamentu od roku 1918 se nikdo nemodlil. Ve svém projevu. Ukazuje to tedy, že tato země není ateistická, protože jinak by to pan premiér nedělal. A my musíme přijmout, že on jako politik při každém projevu musí postupovat politicky. Když ne, je to politická chyba. A odvážím se tvrdit, že právě vždycky takovéto momenty, které se dotýkají existenciálních otázek života, a není to teorie, je to teda bych řekl, už i materiální praxe, tak řeknu příběh,“ vzpomněl následně Duka na to, jak s arcibiskupem Graubnerem navštívil někdejšího předsedu Senátu Přemysla Sobotku.

„On nám tehdy řekl: Já ateista. A já jsem mu tehdá odpověděl: Pane doktore, můj šofér říká, že ten, kdo má už šest křížků a řekne, že se v životě nepomodlil, když mu bylo opravdu zle, tak pak může říct: Jsem ateista. – On se rozesmál a řekl: Dostali jste mě. A tady já bych jako myslím připomněl, že ten skutečný ateismus je určitá víra, kdy vyznavači ateistů se stávají pochybujícími, odpadlíky od ateismu, nebo někdy dokonce i dezertují,“ dodal.

Řeč se stočila i na prezidenta Miloše Zemana. „Znám se se současným panem prezidentem dvě desítky, víc než dvě desítky let, de facto třicet let. A to z toho důvodu, že při jednání parlamentu o prvním odstraňování perzekučních a utlačovatelských zákonů z doby komunismu, tak bylo nutné také jednat s poslancem, který jako z mála současných politiků a jako neposlanec stál 25. listopadu na Letenské pláni. A dovolte mi takovou bych řekl odbočku, když někteří lidé řeknou, že Miliony chvilek se dají srovnat s listopadem 1989, tak mně trne. Protože víme my všichni, co mělo se udát 25. listopadu na Letenské pláni? Kdy určité i vojenské složky plánovaly, bych řekl, přímý zásah?“ odbočil nejprve Duka. 

„Nikdo nevěděl, že to bude happening. To je potřeba si říct. I když rozhodnutí, že nedojde k nějakému střetu, padlo tuším, ve středu nebo ve čtvrtek, počítáme-li od 17. listopadu, a to na intervenci velitele sovětských vojsk, která zde byla. To, že to tady proběhlo, jak proběhlo, vděčíme jednak rozhovoru Ronalda Reagana s Michailem Gorbačovem, ale také i, bych řekl, postupům, které byly voleny z obou stran“ dodal. 

Měla být, podle Duky, komunistická strana zakázána hned v tom roce 1990? Nežilo by se nám lépe bez nich?

„Já jsem třikrát podepsal petici. Z hierarchie tam byla jenom dvě jména: Otčenášek a Duka. Ale nejsem si jistý, že by ideologicky to bylo lépe. Protože ten současný svět nám ukazuje, že zcela jistě je tu nerovnováha, máme zákon o zločinech nacismu a komunismu, a pak se neuplatňuje plně. Na druhou stranu si musíme říci, že s tou otázkou minulosti nacismu nebo fašismu se vyrovnávaly země, kde tyto režimy vládly. Nejenom několik desítek let, ale víte, když se pak setkáte po 70 letech s určitými projevy obdivu fašistické diktatury v katolické Itálii, a to na místech, kde bych to nečekal, tak si kladu otázku: My žijeme ve společnosti, jako ty totality byly založeny na lži. A pokud se bude v lidské společnosti lhát, tak firmy to nepřekryjí,“ dodal Duka závěrem.