Když Robert Šlachta ze všech sil brojil proti chystané reorganizaci policie, tvrdil, že tak činí mimo jiné proto, že se bojí, aby detektivové nemuseli hlásit úplně všechno, na čem pracují, svým šéfům, neboť čím víc lidí má citlivé informace, tím větší je riziko, že budou vyzrazeny. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) oponoval, že pánem trestního řízení je státní zástupce, nikoli policista, takže Šlachtovy obavy nejsou namístě. Zdá se, že pravdu měl spíš ministr Chovanec.

„V nové policejní Centrále proti organizovanému zločinu se podle zjištění Práva začala od počátku prosazovat praxe, kdy jednotliví detektivové na příkaz státních zástupců tají své kauzy před vyššími nadřízenými,“ píše deník ve čtvrtečním vydání. Jen za první měsíc fungování centrály prý bylo toto nařízení vydáno u pěti až deseti spisů. Deníku to prozradil zdroj z bezpečnostních složek. Informace však už z principu není možné ověřit.

Šéfové jednotlivých útvarů z toho nejsou nijak nadšení, protože z hlediska zákona nesou odpovědnost za počínání svých podřízených, o němž nic nevědí. Jak můžou odměňovat či trestat své podřízené, což jim ukládá zákon, když nevědí, co mají hodnotit? Situaci to komplikuje i v tradičních administrativních úkonech, jako je kontrola využívání služebních vozů, kontrola čerpání peněz pro informátory a tak podobně.

Vedení policie se proto dohodlo se žalobci alespoň na kompromisu. Na čem detektivové pracují, by se tak měli dozvědět alespoň jejich přímí nadřízení. Šéfové celých útvarů však nikoliv, což může být problém, protože to nevylučuje, že detektivové z různých útvarů budou pracovat na témže případu.

Podle zjištění deníku se navíc ukazuje, že detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a detektivové z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) se stále nemají v lásce. Přetrvává mezi nimi napětí.