Odbory požadují zakotvení pěti týdnů dovolené v zákoně, zkrácení pracovní doby a dynamický růst platů. Když to slyšel předseda vlády Andrej Babiš (ANO), konstatoval, že by si Středula zřejmě přál, aby lidé nepracovali a jen „brali prachy". Středulu tím však nepřesvědčil. „Já si myslím, že když to pan premiér řekl, tak byl rozrušen, díval se přitom do Sněmovny a určitě si mé jméno spletl s nějakým jiným," uvedl odborářský boss. Nevidí nic špatného na tom, aby Češi pracovali stejně dlouho jako Němci a měli stejně dlouho nemocenskou. A aby dynamicky rostly platy obyvatel. Odbory prý prostě a krátce myslí na obyčejné a poctivě pracující lidi, kteří si zaslouží, aby pocítili ekonomický růst.

Odboráři prý už odvedli kus práce v otázce zkracování pracovní doby o půl hodiny denně.  V řadě firem se na tom už odbory dohodly s majiteli a problémy to nepřineslo. „Chceme, aby toto bylo předmětem vyjednávání zaměstnanců se zaměstnavateli," zdůraznil host.

Maláčová mu dala za pravdu. Český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě, tak je třeba se posunout. Potřebujeme, aby naši lidé pracovali méně a byli produktivnější a odpočatější," poznamenala dáma.

Rafaj jen kroutil hlavou. „Vítejte v realitě sociálního dialogu. Tady dva naši partneři našli shodu na určitém tématu, které nemají propočítané. V Německu není obvyklé, aby tak, jako v Česku byli lidé tři až čtyři roky na mateřské. Po půl roce se vrací do práce. Proto více lidí pracuje na částečný úvazek," upozornil viceprezident. Pokud skutečně dojde ke zkrácení pracovního týdne, tak na trhu práce bude chybět 40 až 50 tisíc především technicky vzdělaných pracovníků. Již dnes nám schází především řemeslníci a opraváři.

Maláčová kontrovala, že máme rezervy na trhu práce především v navrácení maminek malých dětí na trh práce. A to chce vláda změnit. „Vracíme se do 40. a 50. let minulého století, kdy ženy dělaly řemeslníky," poznamenal ironicky viceprezident. Stejně tak odmítl uzákonění pěti týdnů dovolené. „Pokud českou ekonomiku brzdí nedostatek zaměstnanců, tak přeci nemůžeme být takoví blázni," vypálil Rafaj.

Středula mu okamžitě oponoval, že v soukromém sektoru má pětitýdenní dovolenou domluvena většina firem. Pět týdnů dovolené mají podle Středuly i na Slovensku a žádné problémy to nepřináší. Je prý také nesmysl si myslet, že obyvatel Ostravy může v klidu najít práci v Sokolově. Prý bude mít dost peněz ještě na stěhování, ale už určitě nebude mít peníze na nový byt. Banky mu navíc podle nových pravidel ani nedají hypotéku, takže stěhování za prací prostě a krátce nebude fungovat. Podle Středuly rozhodně ne. Jedním dechem doporučil Rafajovi, aby podnikatelé investovali do technologií. Teď k tomu mají skvělou příležitost.

Maláčová přestřelku mezi oběma pány sledovala s klidem. Na jednáních tripartity je prý na podobně ostré souboje zvyklá. A je připravena nechat pánům čas na to, aby našli nějaký kompromis mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Všichni tři se asi podle ministryně shodnou na tom, že je třeba bojovat s fenoménem levné práce. Proto je podle jejího názoru správné zvyšovat minimální mzdu až na úroveň 127 tisíc, přesněji řečeno, aby minimální mzda byla na polovině průměrné mzdy. U Rafaje však narazila. „S tím mi absolutně nesouhlasíme, to je nesmysl," rozzlobil se viceprezident.

Středula: Pan viceprezident se nám nějak zradikalizoval...

Když se znovu dostal ke slovu Středula, poznamenal, že pan viceprezident se kdesi po cestě do Prahy asi notně zradikalizoval. „Bych čekal spíš od odborů, že budou radikální," poznamenal Moravec. „Když máte argumenty, nemusíte být radikální," odvětil Středula. Podle údajů odborů se skutečná minimální mzda pohybuje pod hranicí chudoby, což je nepřijatelné. Maláčová mu v tom dala za pravdu. „Pokud je tady velký tlak na to, aby se pokrátil dávkový systém, tak k tomu musíme říci také to B, to znamená, že musí výrazně růst mzdy," uvedla členka vlády s tím, že ČSSD pro příští rok navrhuje navýšení minimální mzdy o 1.500 korun, přibližně na úroveň 13.700 korun, přičemž průměrná mzda bude činit asi 34 tisíc.

Rafaj nabídl trochu jiný pohled. „Před třiceti lety jsme měli všichni holý zadek na to, abychom mohli sami investovat. Ti čeští podnikatelé, kteří vůbec byli rádi, že dostali šanci začít podnikat, tak byli rádi, že mají dost zakázek. Přejít na nějaký svůj nový produkt je nesmírně těžký. Každý podnikatel denně bojuje a jen některým se daří přecházet ze zakázkové výroby na nějaký svůj vlastní výrobek, kde tedy zrealizuje i marži," zdůraznil viceprezident. To je podle jeho názoru velký problém naší ekonomiky.  

Moravec poté změnil téma. připomněl, že ČSSD chce, aby zaměstnavatelé propláceli zaměstnancům nemocenskou od prvního dne, ne až od 4. dne. Babiš je připraven to udělat, ale pouze za určitých podmínek. Maláčová premiérovi vzkázala, že ČSSD na svém návrhu trvá a to bez nějakých dodatečných brzd. „Pokud by nebylo proplácení nemocenské propláceno od prvního dne, tak by došlo k porušení koaliční smlouvy. Takže my na tom budeme trvat. Já si myslím, že by to bylo zásadní porušení smlouvy a bylo by to závažné porušení důvěry mezi koaličnímo partnery," vypálila členka Babišovy vlády.

Ministryně věnovala pozornost i důchodové reformě. Stát ji nepochybně potřebuje. Potřebuje prý bojovat např. s chudobou žen v důchodu, protože ženy mají výrazně nižší důchody než muži. Odhady navíc ukazují, že už v roce 2050 bude třetina obyvatel Česka starší 65 let. Maláčová však to informaci označila za zbytečné strašení. „Strašení těmito čísly je v podstatě bezdůvodné," prohlásila doslova. Pokud bude Česká republika výkonná, tak si bude moct zaplatit důchody seniorů. Na důchody bude vždycky a pokud naše ekonomika bude výkonná, tak budeme moct na penze platit o to více," uvedla Maláčová.

V říjnu vznikne nová skupina, která se bude zabývat podobou důchodové reformy. Středula doplnil, že podobných odborných skupin existovalo v minulosti několik. Jistě, že je podle jeho názoru třeba stabilizovat důchodový systém, ale těžko dnes můžeme předvídat, jaká bude porodnost v česku za 50 či 100 let.