Podle epidemiologů a dalších odborníků z dat nelze jednoznačně usuzovat, že lockdowny nemají smysl. Jednoznačně ale ukazují, že existují i jiné cesty boje s pandemií koronaviru, které nemají tak devastující vliv na ekonomiku.

Právě přetrvávající tvrdý lockdown znepokojuje ekonomy například ve Francii nebo Německu. Proti restrikcím se navíc už staví radikálnější část společnosti, což vedlo k několika masivním demonstracím v Londýně, Amsterdamu a dalších evropských městech.

Mezitím ve Švédsku zůstala většina opatření na bázi dobrovolnosti a spoléhalo se na lidi, že budou dodržovat sociální distanc, hygienu nebo nošení roušek. Díky tomu mohly zůstat otevřené obchody, školy nebo restaurace. Zvýšená úmrtnost sice švédskou společnost polarizovala a mnozí volali po zavedení tvrdších restrikcí jako jinde v Evropě, ale švédská ekonomika je díky tomuto přístupu stále ve formě.

Přitom se tento přístup negativně nepodepsal na zvýšené úmrtnosti, jak mnozí čekali. Zatímco Švédsko mělo meziroční nárůst úmrtí v roce 2020 7,7 %, třeba ve Španělsku nebo Belgii to bylo přes 15 %, přestože obě země několikrát v průběhu roku sáhly k přísnému lockdownu. Větší nárůst úmrtnosti než Švédsko pak mělo 21 ze sledovaných 30 evropských zemí.

Zajímavostí je fakt, že úplně nejlépe na tom byly ostatní severské země, jako Finsko nebo Dánsko, kde byl nárůst úmrtnosti kolem jednoho procenta a v Norsku dokonce úmrtnost nestoupla v roce v 2020 vůbec.

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell prohlásil, že tato data přesvědčí ostatní země, že je lockdown tou správnou cestou v boji s pandemií. „Myslím, že lidé budou zpětně o těchto lockdownech velmi pečlivě přemýšlet, jak dobré ve skutečnosti byly. Možná měly krátkodobý účinek, ale když se na to podíváte v rámci celé pandemie, jejich účinek je čím dál pochybnější,“ řekl Tegnell agentuře Reuters. Právě jeho přístup se již na jaře loňského roku proslavil, ale ostatní země jeho cestu raději nenásledovaly.

Odborníci ale varují, že data o zvýšeném průměru úmrtí mají mnoho zásadních proměnných, a proto se dají interpretovat různými způsoby. „Všichni musíme být opatrní při interpretaci údajů o úmrtí spojených s covidem-19, ať už je jejich zdroj jakýkoli – žádný z nich není dokonalý,“ řekl Mark Woolhouse, profesor epidemiologie infekčních onemocnění na britské univerzitě v Edinburghu. „Vyvolávají ale otázku, zda byla švédská strategie ve skutečnosti relativně úspěšná,“ přiznal Woolhouse.

Profesor infekčních nemocí z University of Nottingham Keith Neal také doporučuje opatrnost v interpretaci dat. Roli totiž hraje řada faktorů, jako je věková struktura a celkový zdravotní stav obyvatelstva nebo průměrná velikost domácnosti. Švédská populace je totiž obecně zdravější, než je evropský průměr a průměrný věk dožití v zemi sahá k 82,6 roků, zatímco evropský průměr činí 81 let.

Švédská strategie byla kritizována v zahraničí i v rámci země s tím, že jde o bezohlednost a není zajištěna ochrana zranitelných skupin před koronavirem. Podle nedávného průzkumu však má 43 % Švédů velmi vysokou důvěru v to, že vláda pandemii zvládá.

Oficiální počet obětí covidu-19 je ve Švédsku více než 13 000, což je zhruba 1300 úmrtí na jeden milion obyvatel. Pro srovnání Česká republika, která lockdown víceméně prožívá od října, má přes 25 tisíc obětí na covid-19, což dělá přes 2300 úmrtí na milion obyvatel.