O víkendu se budou konat ve Švédsku parlamentní volby, kterých se účastní také Levicová strana. Ta vznikla již v roce 1921 a mezi lety 1967 až 1990 nesla název Levicová komunistická strana. Následně byla přejmenována a profiluje se jako socialistická a feministická. Jejímu názvu by však spíš slušelo přízvisko „antisemitská“. Tvrdí to při bližším pohledu na kandidátku strany švédský publicista Tobias Petersson.

Jak Petersson uvádí, na kandidátce Levicové strany se objevuje hned několik rodilých Palestinců, kteří otevřeně podporují palestinské teroristy. „Číslo sedm má například Said Hadro, který vyrostl v palestinském uprchlickém táboře v Libanonu a je členem skupiny 194, která je úzce spjata s Demokratickou frontou za osvobození Palestiny (DFLP). V roce 2016 na svém facebooku otevřeně schvaloval čin v Izraeli odsouzeného teroristy Samera Issawiho,“ dokládá Petersson.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Když byl Issawi konfrontován jedním švédským deníkem, uvedl na adresu média, že je „rasistické a sionistické“. Dalším kandidátem Levicové strany je Dr. Ali Hadrous, který dle zjištění Peterssona často na svém facebookovém profilu sdílí sympatie s uvězněnými palestinskými teroristy. „Na kandidátce rovněž figuruje Osama Tamim, který byl členem DFLP v Sýrii. Na jedné z jím pořádaných akcí nabádal děti k obětování se a zpíval písničku o odpalování raket proti Izraeli,“ uvádí švédský publicista.

Vedle toho Tamim na svém facebooku rovněž chválí palestinské teroristy. „Konkrétně tak učinil v případě teroristy Hamasu Abdula Hamida Sroura, po jehož útoku na autobus bylo v roce 2016 zraněno 20 Izraelců. Nešlo rozhodně o ojedinělý případ, protože Srour veřejně vyjadřoval přízeň i Muhamadu Halabimu, který zavraždil dva civilisty. Pozitivní zpětnou vazbu adresoval také Fadimu Aloonovi, který pro změnu pobodal několik izraelských civilistů,“ poukazuje Petersson.

Švédský publicista vedle toho informuje o propojení mezi Levicovou stranou a Demokratickou frontou za osvobození Palestiny, která se přitom od roku 1970 začala zapojovat do bombových útoků, v září 1993 odmítla podepsat mírovou dohodu, na které se dohodli zástupci Izraele a Palestiny. Přes vše výše uvedené má Levicová strana ve švédském parlamentu 19 křesel a s největší pravděpodobností se udrží v parlamentu i po víkendových volbách.

Nicméně v nadcházejících volbách podle průzkumů uspějí zcela jistě také Švédští demokraté, kteří si stále udržují pozici druhé až třetí nejsilnější strany v zemi. K posilování jejich pozic pomáhá i nezvládnutí migrace, o čemž již začínají otevřeně psát i mainstreamová média. Jak ta švédská, tak i česká, jako v poslední době například server Aktuálně.cz, který patří od roku 2013 Zdeňku Bakalovi. Až nedělní volby ale ukážou, do jaké míry narůstající nespokojenost Švédů změní politickou mapu v zemi.