„Ve Stockholmu jsem viděl žebrat mnoho starších rumunských žen, které i za silného sněžení seděly na zemi a v rukou držely kartóny s nápisy žádajícími o peníze. Po vagónech stockholmského metra se procházeli romští mladíci a na volná sedadla před cestující pokládali kartičky s žádostí o finanční pomoc,“ uvedl reportér ParlamentníchListů.cz Vít Hassan. Podobná situace panuje i v Göteborgu a v Malmö. Zhruba 80 procent všech žebráků pochází z Rumunska. Většina z nich je považována za Romy. Ostatní žebráci pocházejí z Bulharska a dalších balkánských zemí. Odhadem se celkem jedná o 4000 až 5000 lidí, z nichž mnozí žijí venku.

Úřady nemají možnost ověřovat

Přesný počet žebráků v ulicích švédských měst však není znám, jelikož je po Evropské unii v rámci tzv. schengenského prostoru volný pohyb osob. Občané ze zemí Evropské unie mají povolen pobyt v jiné zemi v rámci EU po dobu tří měsíců bez nutnosti registrace. Pro pobyty delší než tři měsíce musí mít občané EU, kteří nepracují, dostatečné finanční prostředky, aby se po dobu svého pobytu nestali zátěží pro systém sociálních služeb hostitelského členského státu, a musí být účastníky zdravotního pojištění. „Do tří měsíců je to bez registrace, ale když například občan Rumunska zůstane ve Švédsku déle, úřady stejně nemají možnost si to ověřit,“ uvedl na dotaz ParlamentníchListů.cz předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.