„Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová a ministr zahraničí Boris Johnson sice nadále tvrdili, že Skripalovi byli otráveni bojovým nervově-paralytickým plynem Novičok, údajně pocházejícím z Ruska, počet věřících v tyto teorie však již začal povážlivě klesat. Nakonec se ukázalo, že nehledě na to, že v souladu s dřívějšími informacemi se mělo jednat o jeden z nejstrašnějších jedů všech dob, Julie a Sergej Skripalovi dosud žijí. Boris Johnson byl v přímém přenosu usvědčen ze lži ředitelem státní laboratoře v Porton Down, který popřel, že by Johnsonovi poskytl jakékoliv informace ohledně země původu látky, která údajně otrávila Skripalovi,“ popisuje Kyncl. 

V noci 8. dubna byla publikována zpráva dosud neznámé organizace s názvem Syrsko-americká lékařská společnost (SAMS), podle které údajně syrská vládní vojska použila při bojích v předměstí Damašku – Douma jakýsi chemický otravný plyn, v důsledku kterého údajně zahynulo minimálně 49 osob. BBC operativně uvedlo, že podle svědectví osob přítomných na místě je obětí nejméně 70. Videomateriál krajně pochybné kvality a nulové důkazní hodnoty poskytla humanitární organizace Bílé přilby, která se již v minulosti angažovala v dokazování dřívějších chemických útoků v Sýrii. Za připomenutí stojí, že mnozí z údajných záchranářů této humanitární organizace byli zachyceni na jiných snímcích jako bojovníci zakázaných teroristických organizací bojujících na území Sýrie.

 

Kyncl dále popisuje, že v podstatě okamžitě byly tyto zprávy přijaty USA a jeho spojenci jako nevyvratitelný důkaz toho, že syrský prezident Bašár Asad opět použil zakázané bojové látky. Už v neděli spolu na téma Sýrie hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a americký prezident Donald Trump. Macron informoval Trumpa, že použití chemických zbraní je pro Francii nepřijatelné a v případě, pokud USA nezasáhnou, Francie zasáhne sama. Takový telefonát by se mohl zdát směšným v kontextu toho, že Sýrie se nachází v zájmové oblasti Ruska, které by takový zásah zřejmě nenechalo bez povšimnutí. Nicméně, v kontextu domácí politické situace v USA si byl Macron zřejmě jist, že v takovém případě by mu USA kryly záda. Nebylo by to ostatně poprvé. V případě napadení Libye v roce 2011, které přivedlo zemi do chaosu, v důsledku kterého zahynuly stovky tisíc lidí, to byl francouzský prezident Nikolay Sarkozy, jenž byl hlavním iniciátorem protilibyjské koalice. Jak vyšlo nedávno najevo, mohl být Sarkozy rovněž iniciátorem pozdější vraždy libyjského prezidenta Muammara Kaddáfího, který mu poskytoval prostředky na volební kampaň. Očekávání Macrona se naplnila i nyní. Již v pondělí se prezident Trump neobvykle ostře vyjádřil proti Sýrii, Rusku a osobně napadl prezidenta Putina, kterého v přeneseném smyslu slova obvinil ze spoluúčasti na syrských válečných zločinech a vyhrožoval, že v případě, pokud USA usoudí, že Rusko nese za chemické útoky vinu, „bude to mít pro Putina velmi závažné důsledky. Zaplatí za to,“ uvedl Trump.

 

„Mezitím se na místo údajného útoku chemickými plyny dostavili vyšetřovatelé Centra pro usmíření válčících stran a technický personál, který nenašel žádné stopy útoku. Oběti rovněž nejsou hlášeny ani v okolních nemocnicích,“ pokračuje Marek Kyncl pro ParlamentníListy.cz. 

 

Podle Kyncla v noci z neděle na pondělí napadly dvě izraelské stíhačky F-15 osmi raketami syrskou leteckou základnu T4. Většina raket byla zničena, způsobené škody byly nevelké. Všechny strany o tomto incidentu taktně mlčí. Dohady, proč Izrael napadl Sýrii, se různí, jedno je však jisté. Izrael je v tomto stejně jako i ve všech ostatních konfliktech pouze na jedné straně – své vlastní.