„Každý má sedět doma, hospodařit na svém a ne, aby se statisíce lidí daly na úprk někam do neznáma. Vždyť nevědí, kde je co čeká a jsou pak překvapeni, že je nejdřív ubytují v nějakých táborech. No ale co s nimi,“ lamentuje spojařka-parašutistka československé armády v SSSR z dob druhé světové války Božena Fialová, provdaná Ivanová. Když jí člověk připomene, že někteří uprchlíci utíkají před válkou, jen dodá: „Válka je mor, zkáza. Jednou jsem ji prožila, ale už nikdy nechci.“

Boha neurážet

„Opravdu. Hlavně lidi, co sem jdou za lepším, tady nemají co dělat. Každý si má budovat svůj stát. Na druhou stranu je třeba říct, že bílý člověk je dost vychytralý a někdy si z okolí dělá hloupou legarci. To není dobré. Každá víra má svého Boha a nemá se urážet. Otec byl sice neznaboh, ale vždy mě učil, že každý má svého Boha a nikomu se nelze vysmívat za jeho víru,“ doplňuje pro ParlamentníListy.cz Ivanová, když spolu sedíme ve Fantově kavárně na hlavním nádraží v Praze. Zrovna přijela do „stověžaté“ na přednášku o válce.

Putin vládne, jak umí. Zeman je chytrý člověk, který má své názory, nikomu neubližuje a já ho beru. Tak Ivanová, které přezdívali „Fialka“, lakonicky sečetla názor na ruského a českého prezidenta. „Chodila jsem v Rusku do školy. České školy nemám a pořád řeším problém s pády, ale už se je nenaučím. Rusové jsou zlatý národ, který má dobrou duši. Tam se odmalička děti vedly k tomu, že ‚my jsme‘. ‚My‘ – a ne ‚já‘. Mají rádi svou vlast a jsou na ni hrdí. Když vidím naše děti, jak si ničeho neváží, štve mě to. Děti v Rusku jsou osobnosti. Jsou tak vedeny. Kdyby tak vedeny nebyly, nevyhrály by tu strašnou válku,“ říká.

Spor s Černým

Hodně jí vadí, když se někdo snaží historii druhé světové války přepisovat. „To jsou často dost blbý řeči. Válka je válka. Je to spoušť. Společnost, příroda, město, dědiny, všechno upadá. Všichni žijí přítomností, protože si říkají, že už zde být zítra nemusí. Kulka letí, koho zasáhne, tak to má spočtené,“ podotýká.

V tomto kontextu měla i problém s výtvarníkem Davidem Černým: „Kdyby se posadil do zeleného tanku a projel s ním frontu z Ruska do Berlína, tak má plný gatě, hnědý kaliko. Ale teď je frajer, v míru, takže přemaluje tank, co stojí jako památník na náměstí, na růžovo. To je úcta k těm, kteří projeli válkou a v tom tanku umírali? Černý mi jednou řekl, že kdyby mi nebylo tolik let, tak mi tu pusu rozmlátí. Hrdina! Zapadá to do dnešních názorů, že my staří sem nepatříme. Odcházíme, to je pravda, a žijících je nás málo. Až to ukončíme, začne nový svět bez vzpomínek.“