Muž chtěl dvěma mačetami v centru města usmrtit nebo zranit co nejvíce vojáků německé armády. Vyšetřovatelé vycházejí při vyšetřování z toho, že muž byl přívržencem radikálního islamismu, hlásí agentura DPA. Dvě mačety už měl nakoupené. Útok plánoval pro to, aby znejistil obyvatele Německa a došel uznání za svůj čin.

Muž je vyšetřovaný z přípravy závažného trestného činu, který ohrožuje stát. Nyní je ve vyšetřovací vazbě a věnují se mu vyšetřovatelé bavorské ústředny pro potírání extremismu a terorismu, která působí při mnichovském generálním státním zastupitelství.

Dvě mačety, které si Syřan opatřil, jsou podle informací dlouhé kolem 40 centimetrů. Muž je dostal krátce před minulým úterým. Na základě zvyšujícího se počtu útoků nožem se spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodla, že rozšíří zóny, kde je zakázalo nošení nožů a celoplošně zakáže nošení nožů s delší čepelí než je 6 centimetrů.

Sedmadvacetiletý mladík byl zatčen ve čtvrtek. V pátek byl předveden před vyšetřujícího soudce v Hofu a byl na něj vydán zatykač. Stále není jasné, jak měl v úmyslu zranit vojáky v centru města. V Hofu se nacházejí hornofrancká kasárna Bundeswehru, kde je umístěno několik stovek vojáků. Kasárna se nacházejí na západním okraji centra města, tři kilometry od hlavního vlakového nádraží.

V Německu citelně vzrůstá počet násilí páchaném stoupenci radikálního islamismu. Výzkumník terorismu Peter Neumann v rozhovoru pro Deutschlandfunk zkonstatoval, že počet útoků má čtyřnásobný nárůst oproti roku 2022 a volal po tom, aby státní složky více spolupracovaly v potírání podobné kriminality. Opoziční CDU volá po radikálním zvýšení deportací z Německa. Za první polovinu roku 2024 bylo z Německa deportováno 9 500 lidí, informuje Spiegel s odvoláním na vyjádření ministerstva vnitra. Největší skupinu deportovaných v první polovině roku tvořilo 915 osob s tureckým pasem. Deportace byly prováděny především do Gruzie, Severní Makedonie, Rakouska, Albánie a Srbska.

Třetinu všech deportací (3 043 případů) tvořily tzv. převozy podle dublinského nařízení. To znamená, že postižení byli vráceni do evropské země odpovědné za jejich azylové řízení, protože tam dorazili jako první.