„Kořeny Respektu začaly růst už v červnu 1989, kdy vyšlo první číslo občasníku Sport. Ten neměl se zápasy a závody nic společného, šlo o ironický název. Redakce Sportu pak v listopadu založila Informační servis, který se následně přejmenoval na Respekt,“ poznamenal úvodem svého editorialu Tabery s tím, že červencové číslo Sportu reagovalo mimo jiné na různé protesty a na čerstvě vzniklou petici Několik vět. 

„První redakční text začíná slovy: ‚Svět už je takový, že i v nejdemokratičtějších zemích se občas demonstruje. Není na tom nic divného ani patologického – parlament funguje jako prostředník mezi názory voličů a činy vlády, a nereaguje-li dostatečně rychle, lidé vyjdou do ulic.‘ Je zvláštní, že je třeba to připomínat i po třiceti letech,“ dodal. 

Původní text ZDE.

Vzpomíná pak na petici Několik vět, v níž se mimo jiné psalo, že nemají být pronásledovány občanské iniciativy a nemá se bránit jejich vzniku. A v té souvislosti připomíná i slova ředitele Československého rozhlasu Karla Kvapila, jenž vyzýval ke skoncování s havlovskými tendencemi ve Svazu dramatických umělců.