„Kdo nestihl dnešní tiskovou konferenci po jednání poslaneckého klubu SPD, má možnost se podívat na záznam v odkazu. Představili našeho lídra pro říjnové komunální volby v Praze – Ing. Hynka Berana, vědeckého pracovníka v oboru energetiky, který spolupracuje s Akademií věd a s Českým vysokým učením technickým (ČVUT) a je spoluautorem věděckých publikací s Václavem Pačesem a Danou Drábovou. Toto napsal místopředseda SPD Radim Fiala v půlce června po oznámení nominace Berana do podzimních komunálních voleb.

Pomiňme, že místopředsedovi SPD uniklo v oznámení u slovesa „představili“ i doplňující sloveso „jsme“ a Hynek Beran je podle Fialy „vědeckým“ pracovníkem. Zřejmě to politikovi SPD uniklo, nebo to naopak záměrně vynechal, ale Hynek Beran byl významným představitelem zednářské lóže v České republice.

Hynek Beran v roce 1984 vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, obor automatizované systémy řízení. Je specialistou v technologických, legislativních a finančních aspektech elektrizačního systému, působí jako tajemník Nezávislé energetické komise při Úřadu vlády ČR. Hynek Beran je členem lóže La Sincerité, od dubna pak byl 2007 velmistrem Veliké lóže České republiky, až do roku 2010.  Svobodní zednáři se sami označují jako zasvěcovací řád, jehož cílem je morální a intelektuální zdokonalení lidstva. Vyznávají svobodu slova, toleranci, mezilidskou vzájemnost a obecně humanistické ideály. Termíny tolerance a mezilidská vzájemnost přitom v politickém programu SPD značně absentují.

ParlamentníListy.cz se Hynku Beranovi věnovaly už vloni v září, kdy se ve Veliké lóži rozhořel spor o její vedení. „Již více než rok trvá spor mezi současným a bývalým vedením Veliké lóže České republiky, největší organizace svobodných zednářů u nás. Ten s lidmi kolem současného velmistra lóže Pavla Gergela vede bývalý velmistr a dlouholetý zednář, energetik Hynek Beran. Veliký soud lóže minulý týden vyhověl obžalobě a Berana, který měl do té doby pozastavené členství, z řádu svobodných zednářů zcela vyloučil. Beran se ale hájí tím, že jelikož spor již řeší i soud civilní, zednáři jej zatím vyloučit nemohou,“ napsali jsme vloni v září.

„Již od dob puberty jsem se zajímal o různé druhy mystiky. To bylo na konci sedmdesátých let za hluboké totality. Seznámil jsem se s doktorem Eduardem Tomášem, což vůbec nebyl zednář, ale významný český mystik a jogín, napsal řadu knížek, po roce 1989 pořádal velmi hojně navštěvované přednášky. Dlouhá léta jsem se pak zabýval meditací a buddhismem. Matka byla archeoložka a její kardiolog byl zednář. On se s tím na začátku 80. let už příliš netajil, a dokonce matku požádal, aby mu v historických pramenech v městském muzeu našla nějaké informace o zednářích. Skrze něj jsem se zkontaktoval s dalšími zednáři, začal s nimi ještě za minulého režimu chodit do hospody (rozumějme na setkání, která byla na Žofíně nebo U medvídků). Byli to velmi sympatičtí lidé, takže jsem se později do tohoto spolku nebo hnutí nebo řádu, jak chcete, přihlásil a byl jsem přijatý,“ popsal svůj vstup mezi svobodné zednáře Hynek Beran v roce 2008 pro Lidové noviny.

Když Hynek Beran v letech 2007 až 2010 vedl lóži, přišel prý na to, že někteří bratři z lóže začali zneužívat svého zednářského postavení ve vlastním byznysu. To se Beranovi, coby představiteli tradičního, regulérního zednářství, nelíbilo. „Kromě takzvaných regulérních zednářů existují i neuznané, neregulérní větve,“ vysvětlil před necelým rokem ParlamentnímListům.cz Beran.

„Jedním ze základních prvků regulérního, tradičního zednářství je, že se do lóže netahá byznys, politika a náboženství,“ uvedl. Obchodní jednání tak podle Berana zůstávají za dveřmi. Samozřejmostí pak je, že regulérní zednářské lóže, ač často vázány vlastními morálními pravidly, naprosto dodržují platnou civilní legislativu, a to v souladu s hlavní obecnou myšlenkou zednářské organizace – utvářet svět k lepšímu.

Jenže podle Berana a některých jeho bývalých kolegů se v posledních letech v největší lóži tradičních zednářů v Česku odehrávalo něco, co je s principy regulérního zednářství v rozporu. Beran coby vysoce postavený zednář na to začal upozorňovat a vykrystalizoval spor s novým velmistrem Pavlem Gergelem, který se promítl i do osobní roviny a nabral neočekávaný směr. Namísto objasnění finančních toků, které Beran po svých bratřích žádal, se mu dostalo žaloby k zednářskému soudu. A soud Veliké lóže Berana, který měl do té doby pozastavené členství, vloni z řádu svobodných zednářů zcela vyloučil.  Nový velmistr lóže Pavel Gergel mu prý dokonce začal vyhrožovat. Podle žaloby se měl bývalý velmistr provinit tím, že úmyslně poškozoval dobré jméno lóže a hanobil konkrétní zednáře.

Nejasnosti kolem závěti

O co tehdy šlo?  Zednáři řešili finanční transakce související s nadací finančního patrona lóže a zesnulého emigranta Jaroslava Havlíčka. Dále pak firmu, která měla být s vedením zednářské lóže provázána. Prorůstání byznysu a zednářského spolku by pak odporovalo pravidlům regulérního zednářství. Je důležité podotknout, že v roce 2008 došlo ke sloučení Veliké lóže České republiky s lóží liberálních, neregulérních zednářů zvané Velký orient. Z druhé zmiňované lóže pochází současný velmistr Pavel Gergel, jenž se podle svých dřívějších slov ale praktik liberálního, neregulérního zednářství zřekl.

Beranovi i jeho přímému nástupci Janu Brouskovi se nezdály nesrovnalosti týkající se peněz pocházejících z Havlíčkovy pozůstalosti. Jisté nesrovnalosti měly panovat kolem existence závěti. Donátor Havlíček zemřel v roce 2001. Dar byl ale datován čtyři roky po jeho smrti. Nadace od roku 2012 podle informací Hynka Berana nevystavuje účetní uzávěrku a ani neprovádí audit.

Beran byl nakonec Velikým zednářským soudem vyloučen. „Veliký soud má za prokázané, že obviněný svými vyjádřeními poškodil dobré jméno Veliké lóže České republiky, jejích lóží a všech členů Řádu,“ stojí v odůvodnění rozsudku. Beran podle rozsudku „opakovaně porušoval závazek zachování mlčenlivosti o pracích a usneseních zednářských šířením usnesení Veliké rady do profánního prostoru“. Zároveň pak i „ohrožoval některé z Bratří vyzrazením jejich příslušnosti k Řádu“ (svobodný zednář má zakázáno vyzradit osobě mimo řád totožnost dalšího, žijícího svobodného zednáře; pozn. red.).

Hynek Beran se kvůli exkomunikaci obrátil i na civilní soud. Výsledek soudní pře není znám. A Pavel. E. J. Gergel, se kterým byl Beran ve při, je Velmistrem české Veliké lóže nadále.

Jen pro pořádek připomeňme, že letitý zednář Hynek Beran svou kandidaturou za politickou stranu vykročil proti zednářským hodnotám, které léta uznával. „Tolerance v našem pojetí znamená respekt k odlišnosti. Má-li totiž pojem bratrství mezi členy Řádu být zachován, musí každý zednář respektovat názory, smýšlení i náboženská přesvědčení ostatních členů Řádu, byť se od jeho vlastních liší. V lóžích spolu svorně zasedají katolíci a evengelíci, Židé a muslimové, voliči pravicových i levicových stran. Do zednářství mají vstupovat jen lidé, kteří se nad tyto rozdíly dokážou povznést,“ což je v příkrém rozporu s politickou profilací SPD, za niž Beran hodlá kandidovat v komunálních volbách v Praze. „Uchazeč dále nesmí být členem či stoupencem žádné organizace či hnutí, směřujícího k potlačení lidských a občanských práv a svobod, hlásajícího rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou nenávist či nerovnost,“ definují dobré mravy zednáři. Jako zednář by měl Beran dodržovat i tyto dobré mravy. Což ovšem také nezapadá do syžetu protiimigrační politiky hnutí SPD i jejího předsedy Tomia Okamury.