Nejlepší zprávou, která nás mohla pár dnů před volbami do Evropského parlamentu potkat, začíná přehled mediálních zajímavostí tohoto týdne. „Na Novinkách vyšel ve středu článek vycházející ze zprávy ČTK pod titulkem ‚Unijní soud začal řešit žalobu na ČR, Maďarsko a Polsko za neplnění kvót‘. To je zajímavá zpráva z mnoha ohledů. Zaprvé soud Evropské unie chce podrobit restriktivnímu řízení tyhle tři jmenované země za to, že nedodržovaly tzv. rozhodnutí Rady EU o relokačním programu ze září 2015. Jakási paní Malůšková, zástupkyně Evropské komise, pravila, že – cituji – ‚Rozsudek bude velmi důležitý z hlediska potvrzení, že povinnosti mají být dodržovány, což je základním kamenem zásady vlády práva v unii‘. Nu, to je velmi důležitá věta v konfrontaci s tím, co dále zazní,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Výše zmíněné rozhodnutí Rady EU bylo tehdy předmětem hojné veřejné i politické diskuse. „Dokonce se proti tomu postavil i ne příliš odvážný, ale hlasu svých voličů docela poslušný premiér Sobotka, že Česká republika nepřijme povinnosti vyplývající ze silově prosazených kvotací v rozdělování migrantů. To bylo v roce 2015, kdy byla migrační krize na nejvyšším stupni a kdy se to politicky řešilo od rána do večera. A tyto tři země oznámily, že nebudou podle těchto kvót migranty přijímat. Zdůvodnily to mimo jiné udržením pořádku a bezpečnosti, což je zdůvodnění dostatečné a absolutně nepotřebuje žádné další vysvětlení. Vždyť každá vláda je svým občanům povinována především tím, že udrží pořádek a zajistí jim bezpečnost. No a toto bylo vyhodnoceno jako jednoznačné bezpečnostní riziko, tudíž se program kvót zhroutil,“ připomíná mediální analytik.

Evropská unie prožírá nepředstavitelné miliardy s nulovým výsledkem

Relokační program z roku 2015 skončil v září 2017 a už nebyl prodloužen. „Nicméně v květnu 2019, tedy bezmála dva roky po jeho skončení, jsme předmětem soudního řízení, protože jsme nedodrželi program, který byl mezitím už dávno zrušen jako nefunkční. To je velmi legrační situace. Jako kdyby nějaká vláda v období rozvoje automobilismu rozhodla, že všichni jsou povinni jezdit na koni, a kdo nebude jezdit na koni, tak bude předmětem nějakého soudního řízení. Přitom už všichni jezdí autem, svět je jinde. Nicméně po dvou letech si ta vláda vzpomene, že svět je jinde, a tak není zapotřebí lpět na koních, zruší to rozhodnutí o koních, nicméně bude stále pokračovat v soudním řízení s těmi, co byli přistiženi, že nejezdí na koni, ale v autě. To je úplně stejné,“ tvrdí Petr Žantovský.

Záměrně to banalizuje touto analogií, aby upozornil na absurditu a bizarnost právního purismu, který zřejmě bude v Evropské unii prosazován. „Je to jedna z nejlepších zpráv, která nás mohla potkat deset dnů před volbami do Evropského parlamentu. Aspoň si mnozí další uvědomí, co nám na té stávající Evropské unii vadí. Kromě toho, že prožírá naprosto nepředstavitelné miliardy za nulový výsledek, prosazuje absurdity typově podobné jízdě na koni v době automobilových motorů. To by nevymyslel ani Cimrman. Nicméně to funguje a existuje navzdory názoru mnoha desítek nebo i stovek milionů Evropanů. Evropské elity si to prosadily i díky tomu, že zopakovaly po roce irské referendum o Lisabonské smlouvě a pod různými pohrůžkami drží v šachu evropské země,“ vysvětluje mediální odborník.

Menší účast nahraje tradičním vyhnívacím politickým strukturám

Vybavuje si povolební situaci z podzimu 2017, kdy byla na spadnutí koalice hnutí ANO a SPD. „Následně byl pan Babiš předvolán do Německa k paní Merkelové a tato koalice mu byla zakázána. Celý projekt tak šel ke dnu a vznikla současná koalice, a to dokonce navzdory mnoha sociálním demokratům i v nejvyšších funkcích. Vzpomínám si, že proti koalici s hnutím ANO byl třeba stávající místopředseda Roman Onderka a další. I pan Foldyna k tomu měl co říci. V sociální demokracii se o tom vedla opravdu vážná debata. Tím chci říci, že Evropská unie vůbec není demokratická instituce, v žádném případě nebude respektovat názory svých občanů. Bude jen prosazovat zájmy na sebe napojených kapitálových, majetkových, podnikatelských i politických skupin. Je to tudíž instituce, která je před rozpadem. I když se možná nerozpadne ve funkčním období za pár dnů nově zvoleného parlamentu,“ domnívá se Petr Žantovský.

Přesto věří, že se voleb do Evropského parlamentu v příštím týdnu zúčastní co nejvíc lidí. „Protože čím menší účast ve volbách bude, tím víc to bude nahrávat těm tradičním ‚vyhnívacím‘ politickým strukturám, které chtějí, aby to fungovalo jako dosud, a nepřejí si žádnou změnu. Bylo to vidět na diskusi kandidátů na předsedu Evropské komise ve středu v České televizi. Takové absurdní divadlo by nenapsal ani Václav Havel. Sedělo tam šest lidí, ani jeden z nich ještě nebyl zvolen, protože volby nás teprve čekají, včetně našeho pana Zahradila při vší úctě, ale všichni už se ucházejí o místo předsedy Evropské komise a argumentují, proč by to měli být právě oni, a ne někdo jiný,“ nestačí se mediální analytik divit.

Pojďme zvolit ty, jimž nejde jen o prachy, které z Bruselu dostávají

Navíc argumenty, které zaznívaly od zástupců Evropské levice, Zelených, Aliance konzervativců a reformistů, Aliance liberálů a demokratů, evropských lidovců a socialistů se až na výjimky točily stále v jednom kruhu frází. „Nebylo tam velkých odlišností krom toho, že pan Zahradil občas promluvil o volném trhu a kandidátka za Zelené promluvila o genderových nebo ultralevicových tématech. Všechno ostatní byly univerzální eurorétorické bláboly, které byly o to absurdnější, že se prali o trafiku lidé, kteří ještě nebyli nikam zvoleni, ale už se o ni perou. Takže takhle vypadá Evropská unie. Prosím, abychom si to uvědomili. A moc prosím, pojďme k těm volbám a pojďme volit lidi, kteří mají v hlavě mozek, a nejenom počítačku na prachy, které z té Evropské unie dostávají,“ nabádá Petr Žantovský.