Martin Urza podnikal. Měl softwarovou firmu, později jako programátor pracoval pro jiné firmy. K myšlenkám anarchokapitalismu se dostal na Matematicko-fyzikální fakultě a zprvu my celý koncept přišel jako hrozný nesmysl. Postupem času ale změnil názor.

„Za prvé vidíme, že stát plýtvá penězi. Když se tím začne člověk zabývat z ekonomického úhlu pohledu, tak zjistí, že státní plýtvání není náhodou a že to není jen kvůli špatné práci úředníků a politiků. Je to inherentní podstatou státu, který to ani nemůže dělat lépe. Detailně to vysvětluje rakouská ekonomická škola. Hodně lidí pak zajímá efektivita volného trhu a já jsem začínal podobně,“ prozradil Martin Urza v rozhovoru pro server iDnes.cz.

• Celý rozhovor naleznete zde.

„Potom se mým hlavním důvodem pro anarchokapitalismus stala etika. Stát ke svému fungování získává zdroje způsobem, že vyhrožuje lidem násilím, pokud mu nezaplatí daně. Přinutí lidi platit pomocí výhrůžek exekucí, vězením a dalšími prostředky. Mně to přijde absolutně nesmyslné. Kdybych já za vámi přišel a začal vám něco brát nebo vyhrožovat, tak se všichni shodnou, že to je špatně a že jsem lupič, protože se jedná o vaše prostředky, které jste si sám vydělal. Když to samé ale dělá stát, tak je to podle lidí v pořádku,“ pokračoval.

Jistěže lze namítnout, že stát na oplátku poskytuje určité služby. Problém je však v tom, že si sám určuje, co si za poskytované služby naúčtuje. Rozsah a kvalitu služeb si znovu určuje stát. A občané se v podstatě nemohou bránit.

„Primárně mě k tomu směru přitahuje dobrovolnost a fakt, že stát vnímám jako obrovskou legalizovanou mafii, která funguje na principech násilí. Vůbec nejsem proti tomu, aby tady nadále byly služby, které stát poskytuje. Nechci zrušit zdravotnictví, bezpečnostní složky a další, ale rozhodně by to mělo být poskytováno volnotržně na bázi dobrovolnosti,“ zdůraznil, když vysvětloval, co považuje na anarchokapitalismu za klíčové. Člověk má mít podle jeho názoru právo investovat své peníze tam, kam sám uzná za vhodné. Volný trh prý dokáže řadu služeb zajistit lépe než stát.

„Je třeba si neustále uvědomovat, že žijeme ve světě omezených zdrojů. Cílem není mít vše v co nejlepší kvalitě, protože toho prostě není možné dosáhnout. Je nutné ty zdroje nějak alokovat, k čemuž je trh nejlepším dostupným nástrojem. To, co lidé potřebují více, za to jsou ochotni více zaplatit, takže se vyplácí to provozovat. A naopak to, co lidé nepotřebují, na trhu nepřežije, takže jsou zdroje na to spotřebované využity jinde a lépe,“ dovysvětlil.

Přechod od organizovaných demokratických států k anarchokapitalistické společnosti volného trhu zabere mnoho generací. Urza s tím počítá. Už proto, že nehodlá k ničemu lidi nutit násilím, chce je přesvědčovat v diskusi. Až si dostatek lidí bude myslet to, co on, stát přirozeně zanikne. Skrze principy volného kapitalismu by prý bylo možné stavět i dálnice. Bylo by to sice velmi drahé, ale investor by si spočítal, že vložené desítky až stovky miliard korun získá zpět na poplatcích, které budou platit lidé, kteří budou chtít dálnici využívat k rychlejší přepravě zboží i lidí.