Dlouhá léta platilo, že co si přála či řekla Merkelová, bylo v CDU považováno za normu. Po letech, kdy jsou moc a vliv kancléřky oslabeny tématem migrace, to však přestává platit. Nejčerstvějším důkazem o snižujícím se respektu k Merkelové i ve vlastních stranických řadách je nezvolení jí podporovaného kandidáta na šéfa poslaneckého klubu Volkera Kaudera. Devětašedesátiletý politik vedl poslance CDU v Bundestagu třináct let, ale nyní jej porazil poměrně neznámý Ralph Brinkhaus.

Jak zmiňuje bruselský server Politico, vše přitom hovořilo pro vítězství zkušeného rutinéra Kaudera, protože jeho vyzyvatel Brinkhaus nemá žádné velké jméno. „Nakonec však ale zvítězil outsider Brinkhaus s 125 hlasy proti 112 hlasům Kaudera. Ve prospěch Kaudera přitom otevřeně lobbovala samotná Merkelová. Poslanci ji však neuposlechli a mnozí to vnímají jako začátek konce éry Angely Merkelové,“ píše Politico.

Celý text v angličtině je ZDE.

Konzervativně naladění poslanci z CDU tak podle mnohých dali jasně najevo, že nejsou s Merkelovou spokojeni. „Otázkou zůstává, jestli to mělo být jen varováním, nebo rovnou prvním krokem k jejímu odstranění,“ uvažuje Politico s tím, že Merkelová byla po své porážce viditelně napjatá a tento dojem nezměnila ani její slova o demokracii a porážkách, které jsou její součástí. Vlivný člen SPD Thomas Oppermann však otevřeně hovoří o vzpouře proti Merkelové a jeho hlas není ojedinělý.

„Podobné vzpoury proti šéfovi CDU jsou v poválečné historii Německa skutečně výjimečné. Ačkoli má Merkelová mezi středovými členy strany stále podporu, mnozí jsou velmi nervózní vzestupem Alternativy pro Německo, z jejíhož narůstajícího vlivu obviňuje nemálo voličů a členů CDU právě kancléřku,“ konstatuje Politico a dodává, že už samotný fakt, že se rozhodl Kaudera Brinkhaus vůbec vyzvat na „souboj“ je ojedinělý a naposledy se udál v roce 1973.

Jak ale zároveň Politico připomíná, padesátiletý Brinkhaus není příliš známý tím, že by Merkelovou otevřeně kritizoval a projevoval se jako nějaký „rebel“. Po svém vítězství ostatně poznamenal, že se na spolupráci s kancléřkou těší, protože „bude založena na vzájemné důvěře“. V Bundestagu se pohybuje od roku 2014 a na kolegy poslance nejspíš zapůsobil svými skvělými rétorickými schopnostmi.