Odboráři na sjezdu hovořili zejména o zvýšení minimální mzdy na 18 200 korun a také o navýšení zmrazených platů státních zaměstnanců. „Jsou to podmínky pro jednání, nejsou ultimativní. Jsme připraveni se dohodnout, ale bude záležet na tom, jak se k tomu postaví vláda. Situace zaměstnanců se vlivem obrovské inflace, kterou ještě zvýšila válka na Ukrajině, výrazně zhoršila. Uvidíme, do jaké míry je vláda připravena tyto problémy řešit,“ poznamenal k tomu Středula. Jednání se má dle jeho informací uskutečnit v úterý v osm hodin večer.

Pokud by nedošlo k dohodě, padají slova jako generální stávka či blokáda Prahy. Podle Středuly jsou tyto aktivity reálně ve hře při každém jednání, nedojde-li ke shodě. „Je tomu tak vždy při vyjednávání o kolektivní smlouvě a bude to tak i při zítřejším jednání s vládou,“ zmínil Středula. 

Následně se také vyjádřil k příspěvku 5000 korun na dítě, který vláda chce dát všem rodinám s hrubým příjmem do milionu korun ročně. „Vládě bych doporučil, aby snížila parametry a navýšila dávku. Třeba, aby hranice příjmů byla 500 tisíc za rok a dávka činila 10 tisíc korun na dítě. Hranici jednoho milionu korun tak, jak byla původně nastavena, totiž splňuje například i poslanec s příjmem 95 tisíc hrubého, který sám vychovává dítě. Nevím, zda to je zrovna ta míra potřebnosti,“ poukázal na zmatky, které kolem dávky byly – původně bylo ohlášeno, že to bude s čistým příjmem do milionu korun ročně. 

Závěrem se pak Středula vyjádřil i k možné kandidatuře na prezidenta. „Definitivní rozhodnutí jsem ještě neučinil. Požádal jsem i delegáty, kteří se mě na to ptali, aby mi dali ještě několik týdnů na rozmyšlenou. A také jsem řekl, že stojím o jejich hlasy, a pokud se rozhodnu kandidovat, tak existuje jediná cesta – získat 50 tisíc podpisů občanů,“ zakončil Středula pro MF Dnes.

Dnes v CNN Prima News pak Středula kritiku pětitisícového příspěvku na dítě zopakoval. Jde podle něj o neúčinné vyhazování peněz. „Vláda podle mého soudu měla postupovat jiným způsobem. Za prvé vytváří zbytečně chaos. Chaos v tom, že jednou prohlásí čisté, potom hrubé. Ale ve skutečnosti by se měla věnovat dávkám, jaké jsou v České republice a skutečně je valorizovat. I životní minimum se nezvýšilo o skutečnou valorizaci, ale o menší část. Jenom dvě třetiny byly pokryté inflací. A tak by měly postupovat u dalších dávek. Jednak to pomůže velmi rychlým způsobem, protože jde o to, že v těch systémech změní ten konkrétní údaj a může se vyplácet – a pokud to nebude dostačující, tak v tom případě mohou přijít s dávkou novou. Ale jakákoliv nová dávka, aniž by se valorizovaly ty staré, tak má charakter buď poplatku budoucím voličům, nebo vytváří zbytečně další administrativní zátěž, protože musí být testována, jedná se o nějakou výšku příjmu – a ten příjem musí být dokladován, za další nezajímá se o například otázku minimální mzdy, platů a podobně, protože se jedná o příjmovou situaci, takže nevalorizuje to, co by valorizovat mohla a měla. Ale věnuje se nové dávce, kde ještě vláda neví, kdo to bude vyplácet, kde se to bude kontrolovat, jaké údaje k tomu bude potřebovat, takže se dá s úspěchem konstatovat, že to vypadá, že skutečně ta dávka bude spíš předvolební než cokoliv,“ poznamenal Středula, že to, co současný kabinet realizuje, v minulosti kritizoval.

Své pak Středula také řekl k tvrzení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, že by navýšení minimální mzdy významně zatížilo průmysl a obchod. „Nezatížilo by to. Já takový argument slyším už 30 let a nikdy se tak nestalo. Dostali jsme se do situace, že česká minimální mzda je nejnižší v tomto regionu, v Polsku, na Slovensku, v Německu mají minimální mzdu vyšší či zásadně vyšší, dále česká minimální mzda v poměru k příjmům je jedna z absolutně nejnižších v zemích Evropské unie. Nevidíme důvod, proč by naši lidé měli vytvářet špičkové výrobky ve špičkové kvalitě, ale za mzdu, která je v tomto regionu považována za jednu z těch nižších,“ podotkl Středula.