Toman hned na úvod zdůraznil, že vláda dvojí kvalitu potravin řeší. V rámci připravované novely zákona o významné tržní síle a novely zákona o potravinách budou mít čeští obchodnici možnost objednat si i kvalitnější potraviny a čelit tak výrobcům, kteří tvrdí, že naším spotřebitelům vyhovují spíše méně kvalitní potraviny.

Moravce však neuklidnil. Moderátor si vzal k ruce analýzu časopisu dTest, který mezi lety 2015 až 2017 otestoval 88 vzorků uzenin. Testem kvality neprošlo 19 vzorků, přičemž ze zahraničí byly jen 3. Zbývajících 16 vzorků dodávají českým spotřebitelům české firmy. Vedle toho nechal časopis dTest podrobit kontrole také dvacítku salámů Vysočina. „Jeden z testovaných salámů měl méně masa než udával obal. Šlo o Krahulík Vysočina Hodice z koncernu Agrofert,“ prozradil divákům moderátor.

V tu chvíli se ministr Toman důrazně ohradil. „Tady se musím ohradit,“ ozval se Toman, jenž si vzal k ruce informace z portálu Potraviny na pranýři, které ukazují, že většina výrobků českých producentů je kvalitních. „Když se podíváte na oficiální statistiky, tak značky Klasa, Cechovní kvalita a tak podobně, dosahují maximálně svou procent závadnosti, zatímco u jiných potravin to může být až 11 procent,“ zlobil se Toman.

Před kamerami prohlásil, že před asi šesti lety se tématu dvojí kvality potravin chopila europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová a po ní toto téma převzal exministr zemědělství Marian Jurečka. Dnes o tomto tématu často hovoří premiér Andrej Babiš, ale řeší se to dlouhodobě.

Ministr zemědělství také diváky ujišťoval, že čím větší potravinářský podnik je, tím častěji je kontrolován. Malým podnikům se prý naopak vláda snaží ulehčit život. „Já odmítám to, že by velcí byli jakkoli preferováni, naopak těch kontrol mají víc,“ zdůrazňoval člen vlády.  

Jandejsek dodal, že je třeba pomoct i potravinářům, protože není možné tlačit ceny potravin pod jejich výrobní náklady, což se prý dnes děje. Tento tlak vyvíjejí obchodní řetězce. „My jsme jako zemědělci zvýšili ceny od roku 1990 o 60 procent. Ale vstupy, se kterými pracujeme, energie a tak dále, zdražily o 650 procent,“ pokračoval Jandejsek.

Stehlík však jedním dechem varoval, že bychom si měli dát pozor na různé socialistické experimenty na úpravu cen. Zvlášť pokud by se úprava cen týkala jen českých výrobců, zatímco zahraniční výrobci by na trh dodali své produkty podstatně levněji. Vzhledem k tomu, že se Češi, Moravané a Slezané často ohlížejí na cenu potravin v obchodech, české výrobce by mohl nápad s úpravou cen nakonec jen poškodit.

Pánově věnovali pozornost také prodeji půdy v Česku. Jandejsek volal po tom, aby si napříště mohl půdu koupit jen člověk, který se zaváže, že na ní bude pracovat a ne jen stavět nové a nové developerské projekty. „Půda je národní bohatství,“ zdůrazňoval host.

Stehlík uznal, že zákon o půdě by měl být změněn, ale přidal jedno „ale“. Může být změněn jen tak, aby to neporušovalo Ústavu. Ten, kdo půdu poškozuje, by měl být vypovězen z nájmu. Tuto možnost by měli mít i drobní vlastníci půdy. „Ale my jako asociace jednoznačně říkáme, že se jakýmkoli administrativním překážkám v prodeji půdy budeme velice účelně a velice tvrdě bránit,“ řekl jasně Stehlík.

Toman v pořadu také konstatoval, že o půdu je třeba se starat – a kdo se o ni nestará dobře, mohl by přijít o dotace. Nejde tedy o velikost pole, o které se staráme, ale o množství péče, kterou poli věnujeme. Vlastníci půdy do 150 hektarů by mohli být v budoucnu podporováni více, než jsou podporováni dnes.