Univerzitní půda byla vždy považována za prostor svobody, kde si vyučující i studenti vyměňovali své názory a nikdo se nemusel bát, že bude ostrakizován či potrestán, když vysloví myšlenku, se kterou bude v menšině.

Italský novinář Giulio Meotti na serveru Gatestone Institute napsal, že dnešní západní, a tedy i evropské univerzity se z míst určených ke svobodné diskusi mění v místa myšlenkového fašismu, kde je vynucována sounáležitost s myšlenkami multikulturalismu, politické korektnosti a tak podobně. Když chce někdo vyslovit jiné názory, nebývá podle italského novináře zván k diskusi, případně je nucen vzdát se svých veřejných funkcí.

Meotti konstatoval, že bývalý člen bankovní rady Německé spolkové banky (Deutsche Bundesbank) a kritik imigrace Thilo Sarrazin byl v roce 2010 po vydání své knihy Deutschland schafft sich ab („Německo páchá sebevraždu“) nucen rezignovat na svou pozici v německé centrální bance. V současné době je vláčen po soudech kvůli své nové knize Feindliche Übernahme („Nepřátelské převzetí“), která má být vydána v létě 2020. Thilo Sarrazin čelil protestům studentů a učitelů během své přednášky na Siegenské univerzitě (Universität Siegen).

O novém intelektuálním fašismu promluvila také moderátorka a redaktorka francouzského týdeníku Marianne Natacha Polony.

Václav Krása na blogu Aktuálně.cz konstatoval, že i v České republice už jsme zažili podobný myšlenkový fašismus. Podle jeho názoru se tak stalo např. na podzim minulého roku, kdy část studentů Univerzity Karlovy obsadila vstupní prostory této slovutné vzdělávací instituce a stávkovala za zlepšení klimatu. Po vedení univerzity požadovali, aby se instituce zavázala, že se bude chovat šetrněji k životnímu prostředí.

Kromě toho studenti požadovali také ukončení partnerské smlouvy s firmou Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, neboť se jim nelíbilo, jak společnost rozvíjí své obchodní aktivity v komunistické Číně.   

„Stávce několika desítek studentů byla věnována velká publicita a vedení univerzity dosáhlo ukončení stávky až po výrazných ústupcích. Především byla zrušena spolupráce s Home Credit, a univerzita uvolnila finanční prostředky pro rebelující skupinu. Je příznačné, že mediální pozornost nebyla věnována petici asi tří stovek studentů, kteří protestovali proti okupaci a preferování menšinových názorů,“ poznamenal Krása na blogu Aktuálně.cz.

A pak přidal ještě jeden příklad intelektuálního teroru, kterému jsme se neubránili ani v České republice.

„Nejkřiklavější případy počínajícího intelektuálního fašismu byly páteční protesty žáků a studentů základních a středních škol s tématem ‚Klimatické krize‘. Bylo neuvěřitelné, že učitelé nebránili těmto nesmyslným protestům intelektuálně nedospělých lidí, kteří podlehli mediálnímu ‚šílenství‘ podivného projektu švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, nebo spíše projektu jejího otce. Nelze se divit, že protestující děti byly ovlivněny tím, co se kolem Grety dělo. Politici a významné instituce se předháněli, kde vystoupí Greta dříve. Politici pod mediálním tlakem panáčkovali a nikdo neměl odvahu říci ‚vždyť je to všechno hloupost‘. Báli se mediálního lynče. Vlivná mediální skupina, financována z podivných zdrojů, ve spolupráci s ‚koupenými‘ intelektuály vnucuje jediný správný názor. Když se někdo vzepře, tak je označen za xenofoba, rasistu, homofoba a nepřítele lidstva, protože nechápe, že klima zatěžujeme už svým dýcháním,“ pokračoval Krása.

Právě proto prý Krása souhlasí s názorem francouzské šéfredaktorky: uznal, že současná epidemiologická situace sice tyto střety otupila, ale podle Krásy se lidé hlásající hypertrofovaná lidská práva opět hlásí o slovo.

„Ani jsme se ještě koronaviru nezbavili a už zase ti stejní prosazují hypertrofovaná lidská práva na všechno. Nejnověji, že je lidské právo otce být u porodu svého dítěte. Prostě vždy si najdou téma,“ uzavřel Krása svůj komentář s odkazem na spor, v němž sehrál svou roli ombudsman Stanislav Křeček, který konstatoval, že otec vždy nemusí být u porodu, a jeho zástupkyně Monika Šimůnková, která se chtěla stížností rodin podrobně zabývat a upozornila, že jí to Křeček neumožnil.