Již poměrně dlouhou dobu se v našem veřejném a mediálním prostoru objevují výroky nesoucí se v duchu, zda má ještě vůbec smysl hovořit o dělení politických stran a hnutí (a jejich ideologií, pokud nějaké mají) na pravici a levici. Obvykle jsou tyto úvahy doprovázeny i značně zkratkovitým a nepřesným popisem toho, co vůbec politická a ideologická pravice a levice znamenají a co představují, či úvahami o možném restartu tradiční stranicko-politické duality pravice a levice.
Jde o nesmírně širokou, obsáhlou a důležitou tematiku. I proto, že žijeme v době totálního zmatení i těch nejzákladnějších pojmů. A proto vůbec není na škodu si určité základní politické termíny definovat znovu a zevrubně. Protože pevná a jasná teorie je nezbytným předpokladem úspěšné praxe. Což samozřejmě neplatí pouze a výhradně na politickém poli. A také proto, že slova (a ideje) mají své konkrétní důsledky. Někdy nesmírně silné a fatální.
Jaké jsou tedy vlastně klíčové ideologické a programové dělící linie mezi relevantními politickými subjekty dneška v České republice a jejím nejbližším okolí? Existuje stále tradiční „pravolevé“ politicko-ideologické soupeření? A existují tedy ještě vůbec politická pravice a levice? A pokud ano, tak v jaké podobě?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš Doležal