Čerpání dotací z programu Podnikání a inovace (OP PIK) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) má přímý vliv na stav a konkurenceschopnost české ekonomiky. Nicméně to prý v praxi vypadá tak, že průměrná doba vyřízení žádostí o dotace je 351 dní.

„MPO se nechová jako ministerstvo, které podporuje podnikatele, ale jako úřad,“ kritizoval poslanec Ivan Pilný z hnutí ANO, pod jehož patronací se seminář Hospodářské komory v Poslanecké sněmovně konal.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý hovořil nejen o dotačním programu, ale opřel se do vlády kvůli tripartitě (společný orgán vlády, podnikatelů a odborů, pozn. red.). Ta podle jeho slov prosazuje jen to, co si spolu domluví sociální demokraté a odboráři, a kašle na zájmy podnikatelů.

„Někdy je mi nepochopitelné, proč někteří zástupci dokonce strany zaměstnavatelů si libují, jaký máme dobrý sociální dialog. Já si myslím, že tento sociální dialog není dobrý pro české podnikatele, ani pro ty velké, ani pro ty malé a střední. Tripartita přijímá opatření, která mají často předvolební charakter,“ uvedl Dlouhý.

Pokud jde o problémy při čerpání dotací, vzhledem k tomu, že se mandát vlády a Sněmovny chýlí ke konci, byl seminář organizován spíše jako zpětná vazba od podnikatelů a možné doporučení pro budoucí poslance i vládu. Podnikatelské prostředí je dle šéfa Hospodářské komory nespokojené a nervózní.

Přestože dává EU možnost získat v rámci dotací značné prostředky, nebyli jsme podle něho schopni je řádně čerpat a využít toho. „Poláci sice také jako Češi nadávají v hospodě u piva, jak je EU špatná, ale v čerpání byli mnohem dále než my a chovali se chytřeji,“ uvedl.

„Odpovědnost nese v mých očích vláda jako celek. Já to beru nepoliticky, nerozlišuji jednotlivé vládní strany. Primárně jsou zodpovědná ministerstva průmyslu a pro místní rozvoj,“ sdělil Dlouhý.

Existují prý podnikatelé, dokonce i vážení odborníci a kapacity ve svém oboru, kteří začínají mít z čerpání dotací strach. „Jeden můj známý, světová kapacita ve svém oboru, mi říkal, že se díky využití dotace na projekt jedné kliniky cítí jednou nohou v kriminále. Podnikatelé se zkrátka začínají bát dotací. Hrozí jim smrtelné sankce nebo se mohou dostat na hranu trestního stíhání,“ konstatoval Vladimír Dlouhý. A všechno jen kvůli tomu, že je čím dál těžší se v celém systému orientovat.

Náročnost celého systému v podávání žádostí o dotace a celého programu obecně svým vystoupením nepřímo potvrdila i náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková. Upozornila na to, že se na evropské úrovni začíná rýsovat, aby se administrativní pochybení neposuzovala stejnou optikou jako podvodná jednání.

„Současné programové období je byrokraticky vůbec nejnáročnější a není to úplně vina členských států. Za minulé období vyplodila EU vůči členským státům zhruba 1800 stránek legislativních aktů. Tipnete si někdo, kolik jich máme teď? Je jich něco málo přes čtyři tisíce a to se bavíme jen o základu, jen o nařízeních. Další neuvěřitelnou zátěží jsou podle náměstkyně Letáčkové kontroly. „V jeden moment se u žadale může na kontrole potkat až deset subjektů,“ sdělila.

V rámci semináře vystoupili i zástupci podnikatelů i velkých podniků včetně Metrostavu nebo Unipetrolu. Dokonce i tato posledně zmiňovaná nejvýznamnější česká rafinérská a petrochemická skupina si s čerpáním fondů „užívá své“.

Zástupkyně společnosti Unipetrol Tereza Nislerová na semináři popsala, že skupina vytipovala a zaregistrovala do dotačního programu deset projektů. Z těch bylo sedm projektů postupně staženo, a to především kvůli nastavení podmínek. „Tři projekty byly nakonec podány, ale protože to bylo bez stavebního povolení v příloze, byly vyřazeny,“ uvedla Nislerová s tím, že v současné době stačí dodat stavební povolení až při podpisu dotační smlouvy.