Den před britským referendem o vystoupení z EU se bude v Oxfordu konat velká sláva. Čestný doktorát z teologie tam má přebírat český myslitel Tomáš Halík. Společně s ním cenu dostane nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, filmový režisér Pablo Almodóvar či designér společnosti Apple Jonathan Ive. V případě Halíka hodnotící komise zdůraznila jeho ocenění mezinárodní Templetonovou cenou a jeho úsilí o dialog mezi náboženstvími.

„Jsem si vědom toho, že čestný doktorát nejslavnější univerzity světa je patrně nejvyšší akademické ocenění, které člověk může dostat. Jsem rád, že už po několikáté mohu získat mezinárodní uznání nejen pro sebe, ale také pro celou naši zemi – zejména v této době, kdy svět se na nás bohužel dívá jinak, než když nám záviděl celosvětově uznávaného (a doma uráženého) Václava Havla,“ řekl Halík Lidovým novinám.

Byl by prý rád, aby si lidé naší země vážili nejen kvůli sportovcům, ale i kvůli výkonům na intelektuálním poli. Ujistil, že mu ocenění nestoupne do hlavy, protože „humorem a sebeironií umí zaplašit pokušení pýchy“.

Návrh na jeho ocenění podala fakulta Harris Manchester College, se kterou je Halík spojen. Má tam dokonce vlastní posluchárnu, ve studentském centru Sekyra house, vybudovaném známým českým developerem Luďkem Sekyrou. Ten je prý na Halíkovo ocenění velmi pyšný. „Tato mimořádná pocta jen potvrzuje fakt, že laureát je dnes mezinárodně nejrespektovanějším českým intelektuálem,“ dodal.

Oba pánové se chystají založit mezinárodní intelektuální think-tank a vystavět jej právě na prestiži oxfordského laureáta. Další Halíkovy ambice, například často zmiňovaná prezidentská kandidatura, tak mají pro tuto chvíli odklad. I když by se tak Halík definitivně přiřadil k Masarykovi, Benešovi a Havlovi, kteří nejvyšší oxfordské ocenění získali již dříve.

„Jistě by to bylo stylové. Ale já si myslím, že trojice akademických uznání – Templetonova cena, viceprezidentský úřad celosvětové Rady pro výzkum hodnot a filozofie ve Washingtonu a oxfordský čestný doktorát – mi nyní otevírají úplně jiné perspektivy, totiž náročné úkoly na mezinárodní intelektuální scéně,“ vysvětluje.

Pak však natvrdo přiznal, že na prezidentské volby se necítí, protože „za současného stavu morální atmosféry v naší zemi a úrovni politické kultury bych patrně mohl získat hlasy střízlivě přemýšlejících lidí, ale to v tuto chvíli sotva znamená potřebnou většinu“, obává se. Aby si prý nyní získal většinu obyvatel ČR, musel by vykládat věci odporné jeho svědomí. „To nejsem ochoten udělat za nic na světě, ani za prezidentský stolec na Hradčanech,“ ujistil závěrem.