Totální závislost EU, Američanům to hraje do karet. Plynové pozadí ukrajinské krize očima diplomata

22.02.2022 19:55 | Rozhovor

S Jaromírem Novotným mapujeme situaci na Ukrajině, reálnou hrozbu války zatím nijak nepřeceňuje, řeči tohoto typu například z úst britského premiéra Borise Johnsona považuje za nezodpovědné. Američané mají obchodní zájem na tom, aby byly na Rusko uvaleny sankce, proto se snaží Biden Putina vyprovokovat. NATO se jako obranný pakt do případného konfliktu zapojit nemůže.

Totální závislost EU, Američanům to hraje do karet. Plynové pozadí ukrajinské krize očima diplomata
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaromír Novotný

O silně protiruském postoji českých vládních politiků Novotný říká, že netuší, kde se v nich bere ta bojechtivost, zvláště, když o skutečné válce netuší zhola nic. Rusko hodlá uznat nezávislost Doněcké a Luhanské republiky, jak se nechali slyšet členové ruské bezpečnostní rady. Jiné východisko podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova ani není. V podobném duchu se vyjádřil i ministr obrany Sergej Šojgu. Ten se obává, že Ukrajina by mohla na vzbouřenecké linii rozmístit taktické jaderné zbraně. Je to možné?

Tak ta varianta pochopitelně existuje, pro tuto chvíli platí, že Ukrajina se veškerého jaderného arzenálu ze sovětské éry vzdala v roce 1994 na základě Budapešťského memoranda výměnou za bezpečnostní záruky včetně závazku Ruska respektovat ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. 

Ruským prezident Vladimir Putin vyzval Dumu, aby nezávislost schválil a poslal vojska do Doněcké a Luhanské republiky.

Co to v praxi může znamenat?

Jednoduše řečeno, přestanou platit minské dohody, které schválila Rada bezpečnosti OSN v roce 2015, a velmi pravděpodobně by Rusko přistoupilo k anexi území, podobně jako v případě Krymu. 

Ale zmiňované minské dohody představují závazek pro Ukrajinu?

Ano, Ukrajina má umožnit, aby se v těchto republikách odehrály svobodné volby, aby byly ustanoveny příslušné správní orgány včetně policie a aby byla těmto oblastem poskytnuta autonomie. Pokud by tyto body splnila, pak by mohla tato území začlenit ke svému.  

Na Donbase žije kolem 800 tisíc ruských občanů, ti by se měli podle Valentiny Matvijenkové, šéfky Rady federace, horní komory ruského parlamentu, ochránit před „genocidou“. Není to přehnaně expresivní rétorika?

Tak, když jste pod vojenskou palbou, kdy cílem jsou i školy, školky, úřady či obchody, tak je to málo platné prostě zabíjení bezbranných a nevinných lidí ukrajinskou armádou, případně ukrajinskými dobrovolníky.

A dodávám, že v této oblasti žijí 3–4 miliony Rusů, většina z nich ale ještě nemá ruské občanství.

Většině obyvatel Ukrajiny je už podle průzkumů vcelku jedno, zda budou mít v jejich zemi navrch Rusové nebo NATO spolu s Američany – rozumíte jejich postoji?

Samozřejmě že rozumím. Už jsou unavení a otrávení za těch 20 let vlády nejrůznějších vlád, které s nimi smýkaly z leva do prava, už mají prostě dost toho věčně zpolitizovaného a nepřehledného systému, v němž kraluje korupce a klientelismus. Prostě chtějí, aby tam někdo udělal pořádek.

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Rusko se chystá k největší válce od roku 1945. Podobně se vyjádřily i americké zdroje včetně českého premiéra Petra Fialy. Jsou takovéto poplašné zprávy na místě?

Falešný poplach to nepochybně je a je to ze strany Johnsona čirá nezodpovědnost. Ale jak víme, mezi Brity a Rusy panuje napětí a vzájemná nevraživost prakticky už několik století, to má své historické kořeny ještě z doby carského Ruska.

Čistě teoreticky – dá se očekávat, že do případného ozbrojeného konfliktu se zapojí i NATO, přestože mnohokráte jasně deklarovalo opak?  

Severoatlantická aliance se dle svých stanov do žádného takového konfliktu zapojit nemůže, protože ohrožen není žádný členský stát NATO. Případně se mohou separovaně do té války zaplést jednotlivé země z aliance, ale NATO jako takové rozhodně nikoliv, to je ze své podstaty obranný, ale ne útočný pakt.

Upřímně řečeno, já v tom vidím pouze zástupné divadlo. Rusko přece Ukrajinu napadnout nechce a ani to neudělá. Jde tu o boj o geopolitický vliv, ale přestřelky mezi ruskými separatisty a ukrajinskými dobrovolníky opravdu nelze považovat za konflikt. Vždyť probíhají už 7 let a po tu dobu se tím nikdo až tak příliš nevzrušoval. Ale teď jde o byznys, proto se USA tak angažují. Souhlasíte?

Více méně s vámi souhlasím prakticky ve všem. S tím, že tady rozhodně ve skutečnosti vůbec nejde o Ukrajinu, ale o Evropskou unii. Protože USA dělají všechno proto, aby Rusko dotlačily k nějakému kroku, za který by mohly být na Rusko uvaleny sankce. 

To by mimo jiné znamenalo, že se nespustí NordStream 2, že se přestane odebírat ruský plyn, z čehož budou obchodně těžit zejména Američané, kteří mohou exportovat svůj zkapalněný plyn zejména do Německa, které po uhelných elektrárnách odstavuje v tom svém ekoamoku i ty jaderné a bude potřebovat obrovské množství tzv. čisté energie, to znamená zejména plynu.

A konečný výsledek bude ten, že se EU stane zcela nekonkurenceschopnou, protože jí drasticky stoupnou náklady, což samozřejmě všechno hraje Američanům do karet.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Tomáš Procházka



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

18:15 „Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

Server ParlamentníListy.cz přináší další ze série rozhovorů se zajímavými hosty. Tentokrát pozvání r…