Nestor českého antiislámského hnutí Benjamin Kuras, spisovatel a dramatik, který v roce 1968 emigroval do Velké Británie, představil při autorském čtení v Literární kavárně Knihkupectví Academia v srdci Prahy na Václavském náměstí nové vydání své knihy „Jak zabít civilizaci“. Předčítání zahájil kapitolou „Posvátné sebeklamy“, kterou uvádí citát z knihy „Ďábel, jehož neznáme“ egyptské exulantky a exmuslimky Nonie Darwish: „Islám je největší lež v dějinách světa a nemůže přežít konfrontaci s pravdou.“ Jednou z oněch velkých lží je „jednota“ islámu a „bratrství“ muslimů, které přitom ovládají půldruhé miliardy lidí udržované v područí „nejbarbarštějšími zákony, jaké kdo na zemi vymyslel“.

Všechna ta arabská jara a revoluce autorce, jejíž celé vzdělání až do dospělosti a emigrace do USA bylo islámské, potvrzují, že „čtrnáct set let stará historie islámské teorie bude pokračovat, dokud nebudou zavrženy zákony šaría coby základ právních a politických systémů islámských zemí“. Z arabského jara připomíná postřeh, který všem ostatním komentátorům unikl: „Mezi těmi desítkami milionů vzbouřených muslimů se neozval jediný hlas s otázkou, zda veškeré snahy o svobodu a demokracii nejsou předem odsouzeny ke krachu právě zákony šaría, které svobodu znemožňují.“

Západ musí přestat tolerovat netolerantní ideologii, která usiluje o jeho zničení

Západní civilizace netuší, že jí je svěřena obrovská odpovědnost za záchranu lidstva. To je mnohem důležitější než záchrana ohrožených živočišných druhů a mnohem zásadnější než zastavit změny klimatu, protože jestli islám zvítězí, všechny tyto snahy Západu ustanou, neboť to nejsou hodnoty islámské. Západ musí přestat tolerovat netolerantní ideologii, která usiluje o jeho zničení. Musí důvěřovat svému pudu sebezáchovy a použít jej ke zneschopnění nepřítele sestávajícího z džihádistických vražedných robotů. Má volbu buď zachránit svět a dát našim dětem světlejší budoucnost, nebo křísit a prodlužovat život té nejmorbidnější destruktivní ideologii, jakou kdy lidstvo zažilo. „Ten čas volby se jí však rychle krátí,“ upozornil Benjamin Kuras.

A pak se dal do čtení kapitoly „Co s migrací?“, v níž upozorňuje, že přijímání migrantů bez ověření jejich totožnosti a jejich motivace a jejich dezorganizované rozptýlení po Evropě je rdoušení evropské civilizace, která to nemůže přežít. Zachránit by se ještě podle něj možná taktak dala neprodleným zavedením celoevropské politiky, které postupně vyjmenovává. Jedním z navrhovaných opatření je založení uprchlických táborů na středomořských ostrovech Řecka a jižní Itálie, kde by byli migranti do doby, než by byli identifikováni a než by bylo rozhodnuto o tom, zda mají nárok na azyl, nebo ne. Dalším pak zákaz propagace zákonů šaría podle ustanovení Evropského soudu pro lidská práva, jejichž je šaría porušením a ohrožením.

Mělo by se podávat trestní oznámení na kancléřku Merkelovou

Návrh pamatuje i na evropské politiky a byrokraty odmítající zastavit nekontrolovanou migraci. Na ty je třeba začít podávat podněty k trestnímu stíhání za organizované spiknutí na přípravu hromadných masakrů evropského obyvatelstva, uřezávání hlav ideovým oponentům, znásilňování sedmiletých děvčátek, kamenování žen, bičování blogerů, usekávání rukou, vraždění homosexuálů, jinověrců, bezvěrců a umírněných souvěrců prováděné záměrným oslabováním evropských obranných složek, zneužitím evropského vojenského i civilního námořnictva k invazi evropského území, nedostatečným střežením vnějších evropských hranic, finanční podporou nepřátelských bojových složek, se záměrem likvidovat demokratický systém ozbrojeným převratem a vojenskou okupací cizími armádami. Rovněž i za spiknutí na genocidu evropského obyvatelstva.

„A ať se nikdo neopováží plést si takovou žalobu s nějakou islamofobií. Islámský stát a jeho hrdlořezové ani propagátoři šaríátu a zotročování Evropanů přece nemají s islámem nic společného,“ uzavřel autor ukázku ze své nové knihy. „Já myslím, že by se mělo podávat trestní oznámení na Merkelovou,“ navázal Benjamin Kuras plynule na čtený text a sklidil potlesk přítomných. V úvodu diskuse pak přiznal, že ani nechce věřit zprávám o tom, jak si Evropa sama podřezává větev. „Dočetl jsem se, že nějaká švédská biskupka ze svého kostela sundá kříž a místo něj tam dá směrovku k Mekce, aby k nám naši muslimští sousedé rádi chodili. Nebo když skotský arcibiskup přišel s tím, že musíme vést podrobnější dialog s muslimy, abychom v nich zmírnili zklamání a nenávist. Tak si říkám, co to je?“ podivil se spisovatel.

Přiblížíme sem vzdáleného „bližního“, aby uškodil našim bližním

Udivil ho také text z minulého týdne „Desatero ke strachu z islámu“, jehož autorem je teolog Tomáš Halík. „Četl jsem ho podrobně a páter Halík z něj vychází, jako kdyby skoro byl zastánce islámu. Tvrdit, že většina muslimů žije stejnými pravidly jako my, je nesmysl. Mluví o tom z pohledu lásky k bližnímu, která se rozšiřuje do celého světa. Tou láskou k bližnímu se teď mnozí lidé typu Bohumila Doležala ohánějí, že naše láska k bližnímu se vztahuje i na toho muslima. Ale to slovo bližní je v češtině úplný nesmysl. Navíc se to u nás mnohými začíná brát tak, že čím je kdo vzdálenější, tím je bližší. Že toho vzdáleného si přiblížíme sem, aby uškodil těm našim blízkým. Takovýto paradox se z toho stal,“ upozornil Benjamin Kuras.

Přitom český výraz bližní původnímu významu neodpovídá. „V angličtině je to slovo neighbour, soused. V němčině Nachbar, také soused. V původní hebrejštině to znamenalo soused, našinec, spoluobčan. Zajímalo by mě, co si představuje takový páter Halík, kam až sahá ta bližnost a který stupeň bližnosti musíme vykonat, aniž bychom poškodili toho svého skutečně bližního,“ konstatoval publicista s tím, že i když bližního máme milovat jako sebe samého, tak ho nemůžeme mít radši než sebe, protože pak už by to bylo sebedestruktivní. „Mám někdy takový pocit, že z té postkřesťanské doby nám zůstaly v té politické korektnosti dvě přikázání. Jedno je miluj nepřítele a druhé nastav druhou tvář. Ale bez celého kontextu bible je to hloupost,“ prohlásil Benjamin Kuras.

O svobodu západních médií už se nemusíme bát, ta už skončila

V debatě o migraci došlo na Islámský stát, ale i neuvěřitelnou vstřícnost Německa vůči uprchlíkům. „Potěšil mě Putin, který poslal na Islámský stát bombardéry. Němci jsou strachem tak posedlí, aby se nejevili jako rasisti, že jsou ochotni se sami potopit a pohřbít. Co říct k tomu, když se v těch táborech pro uprchlíky, které už jsou takhle přeplněné, servali mezi sebou příslušníci různých komunit a někdo přišel s nápadem, aby je ubytovávali odděleně podle náboženství, zemí původu a podobně. To ale zavrhli, že by to byla diskriminace. Tak je radši nechají mezi sebou povraždit, než by odstoupili od nastoleného kurzu. A tímhle se Německo zase zničí. Někde jsem četl, že paradoxem za to, jak se Němci cítí provinile za chování vůči Židům, bude, že otevřou stavidla těm, co je nenávidí, tedy muslimům,“ poznamenal publicista.

Reagoval také na dotaz o svobodě západních médií, která si netroufnou psát o migrační krizi otevřeně. „Svoboda západních médií skončila, o tu už se nemusíte bát. Když zakázali Voltairovy hry, kde nepříznivě mluví o Mohamedovi, to už je pět let, aby neurazili muslimy. V Londýně měla být výstava karikatur Mohameda, byla zrušena z bezpečnostních důvodů. Dva američtí novináři, kteří se dlouho zabývají islámem, dostali zákaz vstupu do Británie. Teď je před soudem devětasedmdesátiletý protestantský farář, který si ve své debatě se svými kongreganty řekl, že islám má prvky satanismu a že je ztělesněním zla. Na druhé straně, když vyjdou do ulic s nápisy podřezat krk každému, kdo uráží islám, tak se jim nic nestane. Proč? Máme-li nastaveno, že se nebudeme navzájem urážet, proč jedni mohou a druzí ne?“ ptal se Benjamin Kuras řečnicky.

Střední Evropa je možná posledním místem, kde ještě přežívá zdravý rozum

V návaznosti na to uvedl, že ve Velké Británii by něco podobného jeho veřejnému autorskému čtení jeho nové knihy možné nebylo. „To by musela být hodně soukromá akce,“ ujistil spisovatel a informoval o tom, že na Západě existuje sdružení, které si říká kontradžihád, a na svých webových stránkách bere na vědomí, že svoboda slova na Západě skončila. „Ale často se tam objevuje, že střední Evropa – Maďarsko, Česká republika, Slovensko – je možná posledním místem, kde ještě přežívá zdravý rozum. A vkládají v nás naděje na záchranu čehosi evropského,“ podotkl Benjamin Kuras.

Jedné z účastnic autorského čtení nešlo do hlavy, proč je islám evropskými politiky tak chráněn, proč chrání něco, co je proti jeho obyvatelstvu. „Tu otázku si kladu už asi patnáct let. Nejdřív jsem si říkal, že to je z blbosti. Ale ty informace jsou už tak dlouho dostupné, že už to musí být ze záměru. A k tomu závěru jsem došel, když jsem pročítal historii islámského dobytí Byzance a Persie. Tam to bylo tak, že dobyli území tím, že se naoko spřátelili s těmi vládnoucími elitami a od těch si nechali zaručit, že budou udržovat obyvatelstvo v klidu. A totéž se teď děje v Evropě. Dnes policie zakročí proti demonstraci antiislamistů, ale druhou stranu nechá na pokoji,“ konstatoval spisovatel.

Evropská unie je teď pro nás těžká koule u nohou

Přítomné také zajímalo, zda si myslí, že se dá ještě něco zachránit. „Když nebudeme dělat nic, tak se v tom potopíme. A to počítám, že do pěti let je po nás, pokud to nezastavíme. Nebo nás to probudí, ale bude to o to těžší, že je to roztroušené už po celé Evropě. Ale ti politici, co jsou dnes ve vedení, nemají sebemenší zájem s tím něco dělat. Já vkládám naděje do Wilderse v Nizozemsku, Le Penovou ve Francii. Nikoho jiného ani nevidím. Potřebovalo by to Churchilla,“ posteskl si Benjamin Kuras a zareagoval na otázku přítomného publicisty Jefima Fištejna, jestli už to bere jako nezvratné: „Kdybych si myslel, že už se s tím nedá nic dělat, tak bych seděl v Británii a psal už jen knihy o sexu, ale právě proto jsem v Praze a vydávám tuhle knížku.

Když bude Evropa muslimská, tak očekává, že se z původních Evropanů stanou muslimové. „Když dáš ateistovi na vybranou, můžeš s námi vraždit, krást a znásilňovat holky, nebo ti podřízneme krk, tak to je jasná volba,“ vysvětlil svůj názor. „Evropská unie je teď pro nás těžká koule u nohou. Spoléhal bych na Visegrádskou čtyřku. Ta by měla celá sakumprásk vystoupit minimálně ze Schengenu. A možná i z Evropské unie, ale celá čtyřka dohromady,“ doporučil, za což si ale vyslechl, že nás ovládne druhá strana. „Jaká druhá strana? Putin má dost starostí se Sýrií. Že by měl na to, aby napochodoval do střední Evropy s tanky, je nereálné,“ uvedl Benjamin Kuras. „To jsou zmatečné názory,“ vložil se do debaty Jefim Fištejn. „Otázka byla, jestli má Putin na to, aby napochodoval do Prahy. A to nemá,“ stál si na svém Benjamin Kuras. „To víte, že má,“ nedal se Jefim Fištejn. „Já Putina nebráním, ale jsem rád, že se konečně někdo pustil do Islámského státu,“ vysvětlil Benjamin Kuras. „To je právě naopak. Ti dva bojují spolu, Putin s Islámským státem proti Západu,“ zakončil výměnu názorů i celou debatu Jefim Fištejn.