Hned v úvodu banka zkonstatovala, že se některé země postupně stahují z globální hostiny a volí ochrannou ekonomiku pro vlastní populaci. „Po letech rostoucí skutečné a finanční vzájemné závislosti se v 10. letech 21. století objevily první náznaky, že některé země by se mohly odvrátit od multilateralismu a více spoléhat na protekcionistická opatření na podporu svých domácích ekonomik,“ píše spolková banka.

Jako protekcionalistickou označila banka politiku Donalda Trumpa při jeho mandátu mezi lety 2016 a 2020. Ale také vystoupení Velké Británie z Evropské unie. „Ty se projevily v roce 2016, kdy byl prezidentem USA zvolen Donald Trump a voliči Spojeného království hlasovali pro vystoupení své země z Evropské unie,“ píše nejvyšší finanční ústav Německa.

Banka zmiňuje vyostření obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které začalo za období Donalda Trumpa a pokračovalo i při mandátu Joea Bidena. Podle spolkové banky zostřené vztahy mezi oběma velmocemi nejvíce odnesly německé společnosti.

„Globální napětí postihuje zejména německé společnosti. Tradičně hodně spoléhají na mezinárodní obchod a prodávají mnoho produktů do zahraničí,“ píše banka.

Velký problém vidí spolková banka v zahraničních investicích německých společností. „Německé přímé investice v zahraničí vzrostly mezi lednem 2010 a červnem 2024 kumulativně o téměř 1 700 miliard eur,“ zaznělo. Na tom by nebylo nic zvláštního. Německé společnosti v zahraničí investovaly vždy masivně, ale nyní se proměnil cíl investic. „Do roku 2014 byla eurozóna preferovanou lokalitou pro německé společnosti. Od roku 2015 to jsou USA.“