Hned v úvodu banka zkonstatovala, že se některé země postupně stahují z globální hostiny a volí ochrannou ekonomiku pro vlastní populaci. „Po letech rostoucí skutečné a finanční vzájemné závislosti se v 10. letech 21. století objevily první náznaky, že některé země by se mohly odvrátit od multilateralismu a více spoléhat na protekcionistická opatření na podporu svých domácích ekonomik,“ píše spolková banka.
Jako protekcionalistickou označila banka politiku Donalda Trumpa při jeho mandátu mezi lety 2016 a 2020. Ale také vystoupení Velké Británie z Evropské unie. „Ty se projevily v roce 2016, kdy byl prezidentem USA zvolen Donald Trump a voliči Spojeného království hlasovali pro vystoupení své země z Evropské unie,“ píše nejvyšší finanční ústav Německa.
Banka zmiňuje vyostření obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které začalo za období Donalda Trumpa a pokračovalo i při mandátu Joea Bidena. Podle spolkové banky zostřené vztahy mezi oběma velmocemi nejvíce odnesly německé společnosti.
Směřuje náš stát správným směrem?Anketa
„Globální napětí postihuje zejména německé společnosti. Tradičně hodně spoléhají na mezinárodní obchod a prodávají mnoho produktů do zahraničí,“ píše banka.
Velký problém vidí spolková banka v zahraničních investicích německých společností. „Německé přímé investice v zahraničí vzrostly mezi lednem 2010 a červnem 2024 kumulativně o téměř 1 700 miliard eur,“ zaznělo. Na tom by nebylo nic zvláštního. Německé společnosti v zahraničí investovaly vždy masivně, ale nyní se proměnil cíl investic. „Do roku 2014 byla eurozóna preferovanou lokalitou pro německé společnosti. Od roku 2015 to jsou USA.“
Úprk peněz za oceán pak umocňuje chronická energetická krize, která neúměrně zvedla výdaje společností. „Průmyslová výroba v Německu od roku 2022 stagnuje a v energeticky náročných odvětvích ekonomiky dokonce prudce klesla s růstem cen energií,“ varuje Německá spolková banka.
A ukazuje to na konkrétních číslech. „Průmyslová výroba energeticky náročných společností klesla v roce 2022 přibližně o 15 %. Tento negativní trend pokračoval až do konce roku 2023, což způsobilo pokles úrovně celkem o 20 %. Zároveň průmyslová cena elektřiny pro Německo dočasně vzrostla až o 40 %,“ dokládá banka. Tyto společnosti pak svou výrobu přesouvají převážně do USA, kde jsou podmínky pro podnikání nesrovnatelně lepší.
Zvedají se také investice německých společností v Číně. „Základní kapitál německých přímých investic se v roce 2022 zvýšil v Číně z 62 miliard eur na 79 miliard eur. Investice se dotýkaly převážně automobilového průmyslu. „Zisky německých dceřiných společností v Číně se soustřeďují zejména do sektoru motorových vozidel, který na konci roku 2023 představoval více než třetinu německých přímých investic v zemi,“ uvádí spolková banka.
Přesto Německá spolková banka informuje o tom, že investice z Číny se začínají umenšovat, zatímco v USA rostou. „Svou roli zde může mimo jiné sehrát i fakt, že hospodářský růst v Číně se v poslední době znatelně ochladil a že americká vláda zavedla zákon o snižování inflace a přešla na politiku silných pobídek pro výrobu v USA.“
Ke zprávě Německé spolkové banky se vyjádřil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ten Němcům připomněl, že do problémů se dostali z vlastního rozhodnutí. „Vždyť ty drahé energie si Němci způsobili sami. Pěstovali závislost na ruském plynu v době, kdy je od toho Spojené státy (Trumpova administrativa) odrazovaly. Povypínali si všechny své jaderné bloky. Sami němečtí politici, hlavně Zelení, nezřídka tlačí na ještě další zdražení emisních povolenek, které už teď jsou suverénně nejdražší na světě, jak hned v úvodu dokládá nedávná Draghiho zpráva.“
Německé podniky v rostoucí míře přesunují výrobu do USA, hlavně kvůli drahým energiím. Dávají stále zřetelněji přednost investování v USA před investováním v eurozóně i přesto, že euro by mělo papírově poskytovat výhodu jedné měny a odstraňovat kurzové riziko.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) October 29, 2024
S až fascinující… pic.twitter.com/SMVFtBmicn
Podobným směrem přemýšlí i podnikatel v energetice a majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač. Na Konzervativním kempu pořádaným Společností pro obranu svobody projevu za nejklíčovější označil, že Evropa jako celek „dramaticky ztrácí konkurenceschopnost“, což je dáno „zejména cenou energií“.
Jako příklad jmenoval skutečnost, že se v USA ptal na tamní cenu plynu pro elektrárnu v USA, která je srovnatelně velká jako počeradská, a dozvěděl se, že ty ceny jsou úplně někde jinde. „Naše podniky, náš průmysl soutěží s někým, kdo má plyn za pětinu nebo za sedminu, a elektřinu za třetinu nebo za čtvrtinu. A samozřejmě tím klíčovým faktorem toho, proč máme tak drahou elektřinu, jsou povolenky,“ zdůraznil Tykač s tím, že evropská cena za megawatt plynu je 38 až 39 eur, kdežto hlavní americká cena je 8 eur za megawatt a tamní elektrárny často nakupují plyn ještě za mnohem levnější částky.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
Zdůraznil, že Evropa se stále nedokázala vrátit ani přiblížit k trajektorii z doby před 8 až 10 lety a nedaří se ji zotavit ze šoku stále ani po odeznění epidemie covidu či růstu cen energií v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Už je to vlastně tři roky, kdy je válka, už je dávno po covidu, ale ta recovery (zotavení), ta prostě není,“ sečetl Tykač ve vystoupení, o němž referovaly ParlamentníListy.cz.
„Je to dáno tím, že ti evropští výrobci vlastně nemají ve světě šanci. Je to tady strašně přeregulované. Evropa má 7 % světového obyvatelstva a 54 % světových sociálních výdajů. To znamená – nesmírně drahý náklad na výrobní sílu, a šíleně drahé energie… Když nám Green Deal zdraží všechno a bude to řešeno tím, že si vytiskneme peníze, tak to je relativní, pokud to udělá celý svět. Ale ten problém je, že tu povolenku si zavedla Evropa,“ zaznělo od podnikatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Bude Česká republika následovat do krize ekonomicky Německo?
autor: Marian Kučera
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
