Moderátor Luboš Rosí zmínil iniciativu Senátu, aby se na obsazování mediálních rad veřejnoprávních médií podílela i tato instituce. „Chceme změnu, chceme se na výběru podílet taky. Chceme větší odbornost a nezávislost lidí v radách,“ říkají zástupci Senátu. Rosí zmínil kontroverze okolo některých radních a jako příklad dal Vítězslava Jandáka a jeho spor mimo jiné s Jiřím Černým, radního Kňourka a „porno na Vltavě“ nebo výroky kandidáta do rady ČTK za SPD Michala Semína. „Ten ještě zvolen nebyl, ale dostal od poslanců nejvíc hlasů, navzdory tomu, že zpochybňuje zprávy o útocích 11. září, potraty připodobňuje k holokaustu, případně mluví o ‚nechutném‘ životním stylu homosexuálů,“ popsal Semínovy názory Rosí.
Členy rad nominují dle infografiky sdružení a spolky, podle kritiků údajně i takové, které s médii vůbec nesouvisejí. Dle šéfkomentátora LN Petra Kamberského si političtí nominanti vyrobí spolek, který jim dá razítko, že jej zastupují. I když je volba tajná, v poslední době se zdá, že navrch údajně mají strany podporující vládu. „V tom celkovém kontextu politické situace je zásadní to sledovat a upozorňovat i na ty lidi, kteří tam přicházejí a na ty motivace, se kterými jsou tam voleni,“ říká Robert Břešťan z Hlídacího psa.
Podle šéfredaktora Filipa Rožánka pokud projdou kandidáti s největším počtem hlasů, tedy Semín a David Soukup, tak již v radě ČTK bude převažovat ANO a SPD. A existuje podle něj riziko, že mohou odvolat generálního ředitele a mít skutečný vliv na fungování média. Iniciativa Senátu prý pochází od končícího člena rady rozhlasu Jiřího Vejvody, jenž odsoudil výstup Vítězslava Jandáka. Dle Vejvody by při účasti Senátu byla větší šance, že rada bude více odpovídat zákonu a reprezentovat různé názorové proudy. Dle předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého by se tak snížilo riziko zpolitizované volby. O změnách se dle ČT mluvilo již dříve, například v dobách televizní krize, kdy došlo k tomu, čeho se prý analytici obávají u ČTK, rychlé výměně generálního ředitele.
„Je namístě, aby se zamysleli poslanci, protože jejich rozhodování je skutečně klíčové i v rámci tohoto systému, ve kterém je možné zvolit slušné lidi. Lidi, kteří v minulosti prokázali, že jim jde o svobodu slova. A ne lidi, kteří prokázali přesný opak,“ říká Michal Klíma z Mezinárodního tiskového institutu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas