Fungují tvrdá opatření proti covidu? Podle vlády ano. Vědci ovšem tak jasno nemají, jak konstatuje Angelika Bazalová, radní ČTK, v článku Reflexu. Americký vědec John Ioannidis zkoumal efekty tzv. měkkých opatření (3R) a tvrdých opatření (lockdowny) hned v několika zemích. Vyšlo mu, že když se započítají efekty měkkých opatření, tvrdá opatření žádný výrazný efekt nepřinášejí. Spíše naopak, v některých případech dokonce situaci zhoršují, jako např. uzavření škol, které má za následek, že vnuci a vnučky nakazí seniory, kteří o ně pečují.

Názory se podle Bazalové různí i v Česku. Podle některých českých statistiků má epidemie svou vlastní dynamiku a restrikce ji mohou zesílit či zeslabit, ale nikoliv zásadně. To prý dokazuje hlavně současná třetí vlna, která se zlomila druhého března s počtem 16 775 nově diagnostikovaných případů. A ani hlavní statistik Ladislav Dušek to nepřisuzuje zesíleným opatřením, protože ta začala platit jen chvíli předtím. Podle matematičky Lucie Houfkové dokonce vlna polevila ještě dříve, na konci února.

I přes trendy Dušek předpokládal, že počty nových případů budou růst a přesáhnou hranici 20 tisíc nakažených na den. Což se nevyplnilo, ale přesto jeho predikce používají politici jako záminku pro zostření opatření, například Jan Hamáček.

Proč se křivka zakulatila? Jednou z možností je pokročilé promoření. V této souvislosti matematik Tomáš Fürst kritizuje, že o tom, kolik lidí virus prodělalo, nemá nikdo přesné statistiky. Podle jeho názoru se místo drahého a nepřesného testování ve firmách měly zjišťovat protilátky, a zda vlnu zpomalila vzrůstající kolektivní imunita, nelze říci.