Šichtařová hned na úvod poznamenala, že v byznysu jde především o to, co člověk umí, nezáleží na tom, zda je mužem, či ženou. Prý dokonce nezáleží ani na vysokoškolském titulu, nýbrž jen na tom, co člověk umí. A pokud už jde o nějakou diskriminaci, tak se setkává s pozitivní diskriminací. Když nestíhá jít na nějakou besedu, navrhuje pořadatelům, že by místo ní mohl jít její partner, také ekonom, Vladimír Pikora. „A velmi často se dozvím, že on tam jít nemůže, protože oni hledají ženu,“ upozornila Šichtařová.  

Kodyšová to však vidí jinak. Podle ní ženy v Česku stále čelí určitým omezením, stále se od nich očekává, že ony budou pečovat o rodinu a muž bude vydělávat. „Mělo by to směřovat tam, aby se lidé mohli seberealizovat, ať už jsou muži, nebo ženy,“ zdůraznila Kodyšová s tím, že pozitivní diskriminace by se měla objevovat častěji. Třeba při debatách o porodu, kterých se často zúčastňují jen muži.

Proto je dobře, že tu máme neziskové organizace, které se zabývají problematikou genderu – rolím žen a mužů ve společnosti. „Pokud vlastně nedojde k určitému posunu v této oblasti, Česká republika na tom nebude tak dobře, budeme tady mít větší chudobu žen, budeme tady mít nižší nezaměstnanost matek malých dětí. To, že tady jsou různé neziskové organizace, které se tomuto tématu věnují a které pro stát plní tuto službu prostřednictvím grantů a dotací, tak to vidím jako dobré a potřebné,“ zdůraznila Kodyšová.

Šichtařová okamžitě oponovala. Dívá se prý na tuto problematiku především jako ekonomka, která má na paměti působení volné ruky trhu, a z toho pohledu prý musí říct, že nestojí na straně příspěvkových organizací. „Nemyslím si, že společnost, která je založená na rostoucím počtu neziskových organizací, je úplně ideální,“ varovala. „Problém je v tom, že když ty neziskové organizace začnou hájit ženy příliš plošně – skrze kvóty a podobně – tak potom dojde k tomu, že určitá část veřejnosti se zasekne a má pocit, že tyhlety militantní feministky, to jsou takové zvláštní existence. Potom se díky tomuto odporu veřejnosti nedostane na to, aby se upozornilo na obory, kde opravdu existují problémy,“ pokračovala varovně ekonomka.Vidíme to především na Západě. Když se podíváme na hnutí MeToo, tak podle Šichtařové v souhrnu ženám spíše škodí.

Šichtařová má pocit, že kvóty pro ženy vlastně něžné pohlaví urážejí, protože evokují představu, že žena obsadila nějaké místo kvůli kvótám, a ne kvůli tomu, že jsou schopné.

Kodyšová to viděla přesně opačně. „V politice jsou kvóty žádoucí,“ řekla jasně dáma.

Šichtařová s ní však nesouhlasila. Ženy se snaží chovat empaticky, zatímco muži mají ostřejší lokty. „V průměru si myslím, že muži mají pro politiku vhodnější předpoklady,“ upozornila Šichtařová. Tady zase nesouhlasila Kodyšová. Ženy podle ní mohou do politiky vnést témata, o která se muži tolik nezajímají, jako péče o seniory nebo péče o děti. Šichtařová si však stála na svém. „Já vám to řeknu asi takhle. V pozici porodní báby bych porodního pána zažít nechtěla. A stejně tak kdyby vypukla válka mezi Čínou a Amerikou, tak bych nechtěla, aby v čele Ameriky stála žena,“ shrnula svůj pohled na celý problém.

Poté dámy svedly slovní bitvu o reklamu na nové žiletky, kde byl tradiční slogan „Pro muže to nejlepší“ nahrazen sloganem jiným: „Pro nejlepší muže, jakými mohou být.“

Kodyšová nad touto změnou zajásala. „Muži nemusejí být těmi drsnými machi, že dělat ramena je jim vlastně nepříjemné,“ upozornila. I muži mají podle ní právo zvolit si péči o děti. Šichtařová okamžitě oponovala. „Když si jdu koupit rohlík, tak očekávám, že dostanu rohlík, a nečekám, že dostanu moralizační přednášku o tom, že je lepší houska,“ kroutila hlavou ekonomka.  

Šéfka České ženské lobby si však trvala na tom, že je správné muže jistým způsobem převychovat. „Teď ten další směr půjde směrem, že se muži budou žen ptát, zda mají zájem o sex, ženy se budou učit říkat ne a muži se budou učit to respektovat,“ popsala svou představu členka České ženské lobby.

Nakonec se dámy střetly nad francouzským nápadem používat místo označení otec a matka jen označení rodič 1 a rodič 2. Francouzské předkladatelky zákona tvrdí, že označení „otec“ a „matka“ jsou překonané. Šichtařová jasně prohlásila, že ona se bude vždy cítit jako matka. „Pro mě to je vymyšlený pseudobroblém, který vznikl hlavně proto, aby se na jeho pseudořešení daly čerpat evropské dotace,“ vypálila Šichtařová, podle které se tady nevhodně experimentuje s dětskou dušičkou.

Kodyšová prozradila, že by s manželem vedli diskusi o to, kdo bude rodič 1 a kdo až 2. „Já bych neřekla, že je tím identita dítěte ohrožena.“