Pestrou směsku podivných existencí doplnili lidé, kteří prchají z války. Oproti předešlým dnům však panoval v sobotu večer kolem nádraží klid. Žádné ohně, viditelné problémy. I přesto je potřeba zdůraznit, že takováto procházka rozhodně není pro ženy a také fakt, že i my jsme měli pepřový sprej po ruce.

Šli jsme od muzea kolem hotelu Esplanade, kde sedával František Mrázek.

Vše při starém.

Na schodech se močí i nadále...

Žlutí taxikáři, prostitutky na rohu, romský pasák opodál, co všechno pozoruje, pár vytikaných individuí hádajících se o peníze. Pak výkřiky. V noci znějí docela jinak než přes den. Auta na magistrále, potemnělé nádraží, náš cíl.