Scénáře oslav 17. listopadu v mnohém připomínají dnes již částečně zapomenuté oslavy „Vítězného února“. Komunisté rádi připomínali nezaměstnanost, bídu a další hrůzy první republiky, které stavěli do kontrastu s vymoženostmi jimi řízené socialistické společnosti. Úspěchy socialismu byly v dobovém kontextu přičítány revolučnímu odkazu Ĺenina, Marxe a Engelse, pokrokové roli proletariátu, pevnému ukotvení naší socialistické vlasti v RVHP a nerozbornému přátelství se Sovětským svazem.
Co se stalo 17. listopadu 1989?
Koncem 80. let došlo ke změně světového geopolitického uspořádání. Sovětský svaz vzdal bez boje veškeré pozice, které si vydobyl vítězstvím v druhé světové válce. Po nástupu Michaila Gorbačova došlo k dohodě mezi sovětskou a americkou oligarchií. Za faktickou demontáž ideologicky odlišného Sovětského svazu byl sovětským nomenklaturním špičkám a představitelům stínové ekonomiky slíben podíl na nevyčíslitelném přírodním bohatství Ruska a Ukrajiny. Beneficiáři této transformace, se později objevili v seznamu nových miliardářů v časopise Forbes a většina z nich je tam publikována dodnes.
Pobočným efektem této gigantické machinace byla unikátní dějinná šance, která se naskytla naší zemi. Československo vyšlo ze zóny Sovětského svazu, aniž by se na našem území nacházely vojenské kontingenty západních zemí. KSČ zůstala bez podpory jak Sovětského svazu, tak i místních elit, které se povětšinou nacházely buď v oblasti stínové ekonomiky a ekonomické kriminality nebo v řadách samotné KSČ. Převrat a nastavení takových podmínek, které by těmto elitám umožnily využít nastalé situace, byl jen otázkou času. Udál se na konci roku 1989 pod názvem „sametová revoluce“. Průběh „sametové revoluce“ byl proveden podle metodiky amerického politologa profesora Massachusettské university Gina Sharpa a Institutu Alberta Einsteina. Finanční a politická podpora byly poskytnuty západními zeměmi – USA, Francií a SRN, které si tím zároveň začaly zajišťovat, aby se Česká republika dostala do jejich sféry vlivu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
Robert Králíček byl položen dotaz
Pošta
Že je doručování poštou tragické se ví už dlouho. Vy za to kritizujete Rakušana, ale co jste udělali vy, aby česká pošta fungovala líp? Třeba když jste byli ve vládě? Nebo co uděláte, když v ní zas budete? Běžná situace: Zásilka nedoručena, adresát nezastižen, přitom jste doma, ale nikdo se vám neoz...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
17:46 Publicista Souček se přimlouvá za povinnou vojnu. Jinak lidi vůbec nebudou tušit, co dělat
„Za Fialu či Babiše bych do války nešel. Do války se chodí za něco jiného. Třeba za svobodu. Nebo za…
- 14:29 Fico, Vance a papež. Kolují divoké konspirace
- 10:36 Na zesnulém papežovi hned začali hrát politiku. Jména nepřekvapí
- 9:30 „Proč mlčíte?“ Ukrajinská historička vynadala těm, kdo nechtějí vidět, co se na Ukrajině děje
- 4:44 „Vlítnou do domu a seřežou to na krev.“ Změní migrace Velikonoce? Gulyáš a další umělci
- 18:18 Miluji Evropany, ale toto se musí změnit. J. D. Vance poslal zásadní vzkaz
