Ukrajinská strana tvrdí, že Rusové od počátku války poškodili už 32 tisíc civilních objektů a dalších 7 stovek objektů civilní infrastruktury.

„Jak by se dalo od teroristů očekávat, Rusové se zaměřují na civilní cíle. K dnešnímu dni bylo ruskými raketami a střelami poškozeno přibližně 32 000 takových cílů. Jedná se především o soukromé domy nebo civilní bytové domy," uvedl v nedělním rozhovoru pro ukrajinská média ukrajinský diplomat Jevgenij Jenin. Anglicky mluvící čtenáře na jeho projev upozornila americká zpravodajská stanice CNN. „Pouze 3 % zaznamenaných útoků byla vedena na vojenské objekty,“ dodal. 

Vedle toho dopadaly ruské rakety také na letiště a na sklady pohonných hmot. Podle Jenina se Rusko zkrátka a dobře snaží uvrhnout Ukrajinu do temnoty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých projevech k národu opakovaně všechny ujistil, že v této snaze Rusko neuspěje.

Svou roli by v tom mohlo sehrát i to, že Ukrajina má jaderné palivo do zásoby na příští dva roky a nemusí v tomto směru spoléhat na ruské zdroje, o které kvůli válce přišla. Šéf ukrajinské společnosti Energoatom Petro Kotin ujistil ukrajinské spoluobčany, že ukrajinského paliva bude určitě dost. „Spolupracujeme se společností Westinghouse na vytvoření vlastní linky na výrobu paliva,“ upozornil Kotin s tím, že to, co si Ukrajina nevyrobí sama, vyjednala se společností Westinghouse.

Kotin také upozornil, že existují náznaky, že Rusové konečně opouštějí Záporožskou jadernou elektrárnu, největší jadernou elektrárnu v Evropě. „Nyní pozorujeme známky toho, že se ruští útočníci možná chystají odejít,“ uvedl v neděli.

„Především se v ruských médiích začalo objevovat mnoho článků o tom, že by se Záporožská jaderná elektrárna snad měla nechat na pokoji, snad by se měla předat Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ke kontrole,“ pokračoval Kotin v nedělním rozhovoru pro ukrajinská média.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však Kotinovy informace nepotvrdila. Kotin také uvedl, že je ještě příliš brzy na to, říkat, že se ruská armáda z jaderné elektrárny stahuje. Prý jde opravdu jen o náznaky. A sám naznačil, že Rusové v elektrárně nahromadili jak vojenská nákladní auta, tak zbraně. Podle Kotina Rusové „nacpali do areálu Záporožské jaderné elektrárny vše, co mohli - vojenskou techniku i personál, nákladní auta, pravděpodobně i se zbraněmi a výbušninami“, a že zaminovali území elektrárny. 

CNN připomněla, že Rusko a Ukrajina se již celé měsíce vzájemně obviňují, že ostřelováním okolí Záporožské jaderné elektrárny ohrožují jadernou bezpečnost ve světě. Rusové získali kontrolu nad celou elektrárnu od března 2022. Před válkou elektrárna dodávala do sítě až 20 procent elektřiny.

Ukrajinské úřady mezitím přinesly zprávu, že ve městě Kurachovo, které leží západně od Doněcku, zemřeli po ruských útocích tři lidé a několik dalších bylo zraněno.  

„Rusové ostřelovali Kurachovo dělostřelectvem,“ uvedl prostřednictvím Telegramu Pavlo Kyrylenko, šéf vojenské správy Doněcké oblasti. Uvedl, že kromě tří obětí byly poškozeny čtyři domy. „Není to poprvé, co se Kurachovo dostalo pod nepřátelskou palbu - Rusové důsledně a cíleně míří na civilisty,“ uvedl Kyrylenko.

Redaktorka BBC Katy Adler v textu pro britské médium upozornila, že zprávy o dalších a dalších ruských zvěrstvech a válečných zločinech upevňují vazby mezi členy NATO.

„Kdybyste se mě zeptali v únoru, nebo dokonce před šesti měsíci, v žádném případě bych neodhadoval, že budeme tak jednotní, jak nyní jsme," řekl redaktorce jeden americký úředník v Bruselu.

Už v létě se sice objevovaly úvahy o tom, že dříve či později v EU i v USA nastane únava z války na Ukrajině a jednota západních spojenců se začne drolit. Jeden z představitelů NATO pod podmínkou zachování anonymity uvedl, že je pro lidi obtížné tvářit se, jakože se vás válka netýká, když dennodenně vidíte v televizi, na jaké domy dopadly ruské rakety, koho připravily o život, komu všemu totálně převrátily život a tak podobně.

Rusko prý také od počátku války vzkazuje Západu, že válkou nemusí trpět jen Ukrajina, ale s ní i celý Západ.

„Ale královsky se mu to vymstilo. Stejně jako se Rusku nepodařilo vyčerpat ukrajinské odhodlání každodenními válečnými zločiny, které páchá,“ upozornil další z úředníků z jedné z velkých zemí NATO.

Posílení NATO se projevilo mimo jiné i tím, že kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu požádaly o členství v alianci Švédsko a Finsko.

Katy Adler také upozornila, že ve Francii, v Německu, ale také v Itálii sílí hlasy kritické k protiruským sankcím. Ty ve Francii a v Německu podporuje jen 28 procent lidí a v Itálii 26 procent občanů. Ukázal to průzkum zpravodajské skupiny Morning Consult. Vlády těchto zemí však zatím jednají o dalším balíku protiruských sankcí a o posílání další pomoci Ukrajině.

Editorka britské zpravodajské stanice v této souvislosti nabídla srovnání s reakcí Německa a Francie na válku v Perském zálivu. Od té daly vlády v Berlíně a v Paříži ruce pryč. Pod tlakem veřejného mínění.

Camille Grand, donedávna asistentka generálního tajemníka NATO pro obranné investice, nyní působící v Evropské radě pro zahraniční vztahy, upozornila, že teď je situace jiná, protože ruský útok na Ukrajinu je pro EU 11. zářím. Evropské státy si prý uvědomily, že je vůči Rusku třeba změnit přístup. Posílit bezpečnost, protože Rusko je nevyzpytatelné.

Z úst jiného úředníka NATO v Bruselu prý redaktorka slyšela jasnou zprávu. Další demokratické země, jako je Japonsko, Nový Zéland, Jižní Korea a Austrálie, považují kroky Vladimira Putina za vážnou hrozbu pro demokratický světový řád. Mají pocit, že pokud mu to na Ukrajině „projde“, není v bezpečí nikdo.