Ukrajinci sledují opevňování ruských okupantů v Chersonu.

„Ruští okupanti pokračují v evakuaci civilního obyvatelstva z Chersonu a západního břehu Chersonské oblasti. Kromě toho rabují veškerý majetek, který najdou - od vybavení až po sanitky," uvedl na pondělním brífinku Serhij Chlan, člen Chersonské oblastní rady. Na jeho slova upozornila americká zpravodajská stanice CNN. Podle Chlana byl uloupený majetek odvezen do města Skadovsk, které leží nedaleko Krymu. Uvedl také, že Rusové budují opevnění dále na jih podél východního břehu, poblíž místa, kde se Dněpr vlévá do Černého moře. Zpravodajská stanice však upozornila, že tato tvrzení není schopna ověřit.

Civilní evakuační zóna v Ruskem částečně okupované Chersonské oblasti byla rozšířena na 15 kilometrů od řeky Dněpr, oznámil v pondělí proruský vůdce regionu Vladimir Saldo v příspěvku na Telegramu.

„V souvislosti s možností použití zakázaných válečných metod ukrajinským režimem, jakož i dostupnými informacemi o přípravě masivního raketového útoku Kyjeva na hráz Kachovské vodní elektrárny, hrozí bezprostřední nebezpečí zaplavení území Chersonské oblasti, masivního zničení civilní infrastruktury a humanitární katastrofy," uvedl Saldo.

Saldo prohlásil, že Chersonská oblast zůstává pod „spolehlivou ochranou ruské armády" a že rozhodnutí rozšířit evakuační zónu vytvoří „vrstvenou obranu, která umožní odrazit útok ukrajinských vojsk a ochránit civilní obyvatelstvo".

Ukrajinští exiloví představitelé Chersonské oblasti obvinili Ruskem podporované vůdce z vyvolávání „hysterie" s cílem zastrašit obyvatelstvo.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že Rusko zdaleka neřeklo ve válce na Ukrajině poslední slovo. Rusko podle něj už částečně odpovědělo na ukrajinský útok v Sevastopol, ale další odpověď prý může ještě přijít. „Toto není vše, co jsme mohli udělat,“ upozornil.

Pár slov pronesl i na konto možných mírových jednání.

„Abychom mohli začít předkládat návrhy na rozhovory, musí nejprve tyto rozhovory proběhnout. A vyložit předem na stůl svou vyjednávací pozici není vždy vhodné, aby bylo dosaženo národních cílů,“ poznamenal ruský prezident. „Ale abyste dosáhli dohod, je třeba si sednout k jednacímu stolu a jednat,“ pokračoval.

Poté obvinil Ukrajinu, že „hodila do koše“ dohodu, které bylo dosaženo v Istanbulu při podpisu dohody o vývozu obilí do Černého moře.

„A teď si obecně zakázali s námi mluvit. No, jak teď můžeme jednat o možných dohodách, když na druhé straně není ani chuť s námi mluvit? Budeme čekat, třeba dozrají nějaké potřebné podmínky. A naše dobrá vůle je známá - nepodléhá žádným změnám a pochybnostem,“ zaznělo z úst muže, který 24. února nechal rozpoutat válku na Ukrajině.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vrátil k pozastavení obilné dohody. Zdůraznil, že pozastavení, nikoli ukončení, dohody o vývozu ukrajinského obilí do světa souvisí s ukrajinským útokem na Sevastopol.

„V podmínkách, kdy Rusko mluví o nemožnosti zaručit bezpečnost lodní dopravy v těchto oblastech, je taková dohoda stěží proveditelná a nabývá jiného charakteru - mnohem riskantnějšího, nebezpečnějšího a nezaručenějšího,“ řekl mluvčí Kremlu Peskov. Na jeho slova upozornila BBC.

Mezitím mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko volal po vyloučení Ruska ze skupiny zemí G20. Požadoval také, aby bylo zrušeno pozvání prezidenta Vladimira Putina na summit G20, který se uskuteční příští měsíc na Bali.

„Putin veřejně přiznal, že nařídil raketové údery na ukrajinské civilisty a energetickou infrastrukturu," uvedl Nikolenko na Twitteru. „S rukama potřísněnýma krví mu nesmí být dovoleno usednout ke stolu se světovými lídry. Putinovo pozvání na summit na Bali musí být zrušeno a Rusko vyloučeno ze skupiny G20,“ dodal.

Na jeho slova upozornil server arabské televize Al-Džazíra.