Nový generální tajemník NATO Mark Rutte zavítal včera do Německa, kde se sešel s kancléřem Scholzem. Dle Deutsche Welle požaduje Rutte, aby Němci dávali na obranu ještě více. Německo přitom poprvé za dlouhou dobu splňuje kritérium NATO dávat na obranu 2 % HDP. Podle Rutteho je potřeba dávat víc, ale věří prý, že Německo bude postupovat správným směrem. Za navýšení poděkoval Scholzovi a dodal, že jako bývalý premiér ví, jak těžké je v rozpočtu peníze najít. Scholz přislíbil v nastoupeném kurzu pokračovat.

Ani Scholz, ani Rutte nijak nevzbouzeli naděje, že by Ukrajina mohla být teď přijata do NATO. Kancléř uvedl, že rozhodnutí ohledně Ukrajiny padlo již na summitu ve Vilniusu v roce 2023 a ve Washingtonu letos a žádné nové není potřeba, protože se situace nezměnila. „Co je teď důležité, je, aby Ukrajině nedošly zbraně,“ řekl.

Také prohlásil, že údajné nasazení severokorejských vojáků je významnou eskalací, která jen zostřuje a upevňuje snahu, aby Ukrajina měla vše, co potřebuje na odražení Ruska a Severní Koreje.

Podle politického reportéra webu Politico ale mezi německými představiteli panuje docela jiná nálada. Při diskusích s nimi prý byl slyšet protinávrh, tedy že Ukrajina by měla být neutrální po vzoru Finska. Hans von der Burchard ovšem upozorňuje, že tento neveřejně pronesený návrh přichází v době, kdy se v Berlíně řeší nápad vytvořit „kontaktní skupinu“ spolu s Čínou, Indií a Brazílií, která by měla s Ruskem dojít k řešení. „Perspektiva členství Ukrajiny v NATO by takové mírové rozhovory znemožnila, uvažuje se,“ píše politický zpravodaj z Berlína.

2/ The (unofficially) voiced proposal comes amid talk in Berlin of setting up a "contact group" together with China, India and Brazil to negotiate a peace solution with Russia.

Giving Ukraine a NATO membership perspective would make such peace talks impossible, the thinking goes

— Hans von der Burchard (@vonderburchard) November 4, 2024

„Chybou“ na celém plánu je podle reportéra to, že Finsko svou neutralitu odvrhlo kvůli tomu, jak je Putin nebezpečný a porušuje mezinárodní právo. A Ukrajina tvrdí, že válku způsobilo to, že v roce 2008 byla Merkelová proti tomu, aby se stala členem NATO. „Proti této myšlence se postavil finský velvyslanec v Berlíně Kai Sauer: Není v našem zájmu obnovovat umělé zájmové sféry, řekl mi. Jsme ‚povinni respektovat svobodu volby‘ Ukrajiny, ‚stejně jako její územní celistvost‘,“ píše Hans von der Burchard.

4/ Notably, Finland's ambassador in Berlin, Kai Sauer, speaks up to oppose the idea: “It is not in our interest to restore any artificial spheres of interest”, he told me.

We are "obliged to respect the freedom of choice" of Ukraine, "as well as its territorial integrity."

— Hans von der Burchard (@vonderburchard) November 4, 2024

Podle dokumentů publikovaných rádiem Svobodná Evropa pak neutralita byla jedním z požadavků, o kterých Ukrajina s Ruskem jednala. Nicméně Rusko mělo další požadavky, například aby Ukrajina měla pouze padesátitisícovou armádu, z toho jen 1 500 důstojníků. To by znamenalo armádu pětkrát menší než před začátkem konfliktu. Dále by Ukrajině bylo zakázáno vyvíjet zbraně s dostřelem delším než 250 kilometrů.

Musela by také uznat Doněck a Luhansk v hranicích z dob před rokem 2014 a zaplatila by za opravu infrastruktury zničené od roku 2014. Rusové kromě toho prý požadovali, aby Ukrajina i její partneři zrušili všechny protiruské sankce a stáhli všechny žaloby. Ruština by se stala druhým oficiálním jazykem na Ukrajině, měl by být vrácen také všechen majetek pravoslavné církve a kromě toho, Ukrajina by se také musela zavázat k tomu, že nebude „zakazovat  symboly boje proti nacismu“, což jsou sovětské památníky.

A kromě toho, ruská vojska by se z Ukrajiny nestáhla, dokud by nedošlo k „naplnění dohody“.

Psali jsme:

Evropané, z vašich peněženek půjde víc na Ukrajinu, řekl ministr

Ukrajinci kopou obranu. Víc než 100 km od fronty. Po pádu Pokrovsku to totiž může jít rychle

Další podpora Německa Ukrajině. Ministryně navštívila Kyjev a slibovala

Zima na Ukrajině? Bez topení i 20 hodin denně