Rusové před pár týdny rozvinuli útok na Charkovkou oblast. A jak upozorňuje server Kyiv Independent, z počátku se jim dařilo postupovat. Ale postupně sem Ukrajinci poslali nové síly a Rusy zastavili.

„Je těžké přesně říci, jak daleko Moskva skutečně doufala postoupit, ale útok byl často koncipován odborníky v širším kontextu ruského pokusu vytvořit širší strategická dilemata pro Kyjev, jehož armáda je stále sužována chronickými problémy s lidskou silou,“ upozornil server Kyiv Indpendent, který zpovídal i vojenského experta Roba Lee, vedoucího pracovníka Institutu pro výzkum zahraniční politiky.

Lee upozornil, že Rusové útočili u Charkova na dobře připravené ukrajinské pozice. Pravděpodobnější podle něj je, že se Rusové snažili navázat na Charkov spoustu ukrajinských sil, aby poté mohli postoupit jinde.

„Byla to spíše otázka, jak daleko bude Rusko schopno postoupit jinde?“ ptal se Lee. Neschopnost Ruska přiblížit se k druhému největšímu městu Ukrajiny znamená, že Charkov zůstává mimo dosah veškerého ruského dělostřelectva. Podle analytika by pomohlo, kdyby Rusové uměli lépe koordinovat spolupráci různých jednotek, ale mají s tím problémy, protože vojáci nastupující na frontu nemají dostatečný výcvik. „Rusko bylo kvůli válce těžce opotřebováno, jednotky nemají čas na společný výcvik, takže mají různou kvalitu síly jednotek, které jsou nasazeny,“ uvedl Lee.

„Nejhorší scénář se nestal,“ doplnil analytik Lee. „Dávalo smysl, aby nasadili síly v jiných směrech, aby se to pokusili využít (přemístění Ukrajinců do Charkova). „Ve skutečnosti to neudělali v míře, v jaké jsem očekával,“ pravil Lee.

Další vojenský analytik Tyler Weaver upozornil, že Rusové možná opět postupují ve Vovčansku. Ukrajinský sbor se prý v tomto sektoru pokusil Rusům zatopit, ale nepodařilo se mu to. „Jednotné velení a řízení se rozpadalo a jednotlivé jednotky zahájily nekoordinované a špatně podporované útoky na ruskou linii,“ napsal Weaver. Rusové prý byli schopni nejen udržet svou pozici, ale i obnovit útoky na ukrajinské síly. Weavera to nepřekvapuje. „Nejedná se o nijak zvlášť neočekávaný výsledek – ukrajinské jednotky byly z velké části sbírkou záložních sil poskládaných ze zbytků jiných brigád,“ pokračoval Weaver. „V těchto podmínkách a při absenci silného a centralizovaného velení a řízení bylo jisté, že dojde k chaosu a desynchronizaci úsilí,“ dodal.

A jako by to nebylo už tak dost zlé, Ukrajinci současně řeší, jak co nejrychleji opět postavit na nohy svůj energetický sektor, který Rusové zdecimovali.

„Ukrajina shání součástky, peníze a zbraně, aby vzkřísila svůj zpustošený energetický sektor, než se její občané – a veledůležitý domácí zbrojní průmysl – tuto zimu ponoří do mrazivé temnoty,“ napsal server Politico s tím, že ukrajinská energetická infrastruktura je poničená tak moc, jak ještě nikdy od okamžiku ruského vpádu do svobodné země v únoru 2022 nebyla.

„Ukrajina ztratila téměř 90 procent své výrobní kapacity od začátku letošního roku, kdy měla skutečně energetický přebytek a vyvážela do EU,“ rozvedl myšlenku Politico. Škody na energetické síti prý dosahují astronomické výše jedné miliardy dolarů. Podle náměstka ministra energetiky USA Davida Turka jsou škody na ukrajinské energetické síti „ohromné“.

„V březnu se Rusko začalo zaměřovat na celé elektrárny, jejichž přestavba trvá měsíce, místo aby zasáhlo snadno vyměnitelné energetické transformátory. Ještě horší je, že je nedostatek dílů potřebných k obnově zničených elektráren,“ pokračoval v popisu hrůzné situace server.

Olena Pavlenková, prezidentka ukrajinského energetického institutu DiXi Group, upozornila, že Ukrajinci s vypětím sil jeden den opraví ruskými bombami poničené zařízení, ale druhý den Rusové se svými bombami a raketami dorazí znovu a část pracně opravenou opět zničí. Mají k dispozici obrovské množství tzv. klouzavých bomb ještě ze sovětských časů. Jen doplněné o navigaci. Tyto bomby jsou levné a zničující. Ukrajincům by mohly pomoct další systémy protivzdušné obranxy Patriot z USA, nebo systémy Iris-T z Německa.

„Loni Ukrajina zničila přes 90 procent všech ruských bezpilotních letounů a raket – je to používání klouzavých bomb, co způsobuje problémy a teprve příchod řádně vyzbrojených F-16 s vycvičenými piloty začne mít vliv na obranu proti nim,“ řekl Philip Ingram, bývalý plukovník britské zpravodajské služby a plánovač NATO. Očekává se, že první stíhačky americké výroby dorazí na Ukrajinu v červnu nebo červenci.

Ukrajina, kdysi čistý vývozce, je nyní více než kdy předtím závislá na dovozu elektřiny z EU, a to i prostřednictvím „propojovacích vedení“ s EU, a to převážně se zeměmi jako Rumunsko a Polsko. Přitom jak Rumunsko, tak Polsko, ale i další země, budou v zimě využívat své energetické sítě primárně pro své občany. „Propojovací kapacita na Ukrajinu je 1,7 gigawattu a cílem je do konce roku ji rozšířit na 2,2 gigawattu,“ řekla Aura Sabadusová, expertka na trh s energií z komoditní firmy ICIS.

Varovala, že „pokud celková poptávka Ukrajiny překročí 14 až 15 gigawattů, mohlo by to být opravdu obtížné“.

Agentura Bloomberg v této souvislosti upozorňuje, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosí svět o pomoc. „Prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci v Berlíně, svolané za účelem mobilizace mezinárodní podpory pro rekonstrukci, zdůraznil naléhavou potřebu znovu vybudovat poničenou energetickou infrastrukturu Ukrajiny,“ napsala agentura Bloomberg.