Příchod ukrajinských uprchlíků má svá pro a proti. Ten pozitivní je, že by znamenal vzpruhu pro celou českou ekonomiku, jelikož už několikátým rokem úřady práce nabízejí více míst než je zaevidovaných uchazečů. Firmám chybí přes 360 tisíc lidí, přičemž uchazečů je zhruba 260 tisíc.

• Původní text ZDE

Na to upozorňuje pro Echo24.cz poradce premiéra, hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Díky příchodu Ukrajinců mohou být obsazena místa, na kterých již Češi pracovat nechtějí. Jestliže zvládneme integraci Ukrajinců, naší ekonomice to v konečném důsledku pomůže,“ uvedl s tím, že zaměstnavatelé příchod Ukrajinců vítají.

Také sociolog Daniel Prokop poukazuje na dlouhodobý přínos integrace ukrajinských uprchlíků – zvýšil by pro ně proto kompenzace státu za ubytování. „250 na den, to nestačí. Pokud se bojí ještě přidat hotelům a lidem za ubytování Ukrajinců, tak nechápou, že dlouhodobě dobrá integrace ušetří a zvýší podporu lidí,“ řekl v rozhovoru pro Novinky, že riskantní je naopak vytlačit uprchlíky do ubytoven a táborů.

Zmínil, že podle studie 54 válečných konfliktů zůstává v hostitelské zemi asi 70 procent uprchlíků. „Počítejme, že zde velká část zůstane. To má dlouhodobé přínosy či náklady podle toho, jak se integrace zdaří. Aby se migrantům podařilo sehnat profese po­dle jejich kvalifikace a dětem dostali kvalitní vzdělávání, to vyžaduje náklady, které se však vrátí i s odměnou,“ pokračoval.

Vypočetl, že pokud Ukrajinci budou pracovat za průměrnou nebo jen slabě hodnocenou mzdu či mít pololegální práci, tak i v krátkodobém horizontu se to může projevit více než 10 miliardami na odvodech ročně. „Dopad bude i na konkurenceschopnost ekonomiky, je třeba sledovat přínosnost další generace atd,“ uvedl Prokop.

Válečný konflikt na Ukrajině má však i negativní důsledky.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula varuje, že ukrajinská migrace se negativně promítne do českých mezd. „Pokud vláda bezhlavě pustí na trh práce statisícovou levnou pracovní sílu, ohrozí tím české mzdy,“ uvedl s tím že, pokud podnikatelé budou na uprchlíky nahlížet jako na levnou pracovní sílu, že by se v některých sektorech mohly snižovat mzdy i Čechům.

Pokud vláda bezhlavě pustí na trh práce statisícovou levnou pracovní sílu, ohrozí tím české mzdy. Vysvětluji v rozhovoru pro @televizninoviny s @LukasKovanda . ??https://t.co/pWIrW7C4oc

— Josef Stredula (@JStredula) March 16, 2022

Stejný problém s přílivem Ukrajinců spatřuje exprezident Václav Klaus, který k tomu ještě zmínil jisté obavy: „Mám strach, že v dnešní éře oblíbenosti uprchlictví a migrace nemalou obětí budou i státy jako je Česká republika,“ uvedl v pořadu Prostor X.

„Kdyby se však oba pánové zajímali o ekonomii, věděli by, že opak je pravdou,“ odmítá jejich černé scénáře Martin Pánek. „Tyto nesmyslné ekonomické úvahy vycházejí ze správného modelu, že zvýšení nabídky vede k poklesu ceny. Skutečně, pokud je vyšší úroda jablek, klesne jejich cena. Avšak lidé nejsou jablka,“ píše v komentáři na serveru libinst.cz.

A svou argumentaci konkretizuje: „Ukrajinští pracovníci sice zvyšují nabídku pracovní síly, ale také poptávku po pracovní síle — nejenom, že se díky nim vyrobí více zboží (nabídka pracovní síly), ale také se díky nim v naší ekonomice více zboží poptává (poptávka po pracovní síle). Pokud by úvaha pánů Klause a Středuly byla správná, museli bychom opět zakázat ženám, aby pracovaly. To by nám přece mělo zvednout životní úroveň.“

Průměrná mzda na Ukrajině je zhruba 11 tisíc korun, u nás je téměř čtyřikrát vyšší. „Pokud k nám tedy migruje Ukrajinec, prakticky přes noc zečtyřnásobí svoji produktivitu, a proto i mzdu. Je to tím, že – ekonomickým žargonem – je v české ekonomice větší vybavenost kapitálem. Proto se ukrajinských pracovníků nebojme, přijmout je do naší ekonomiky je správné eticky i ekonomicky,“ dodává Pánek.