Delta varianta koronaviru odchází, omikron přichází. „Myslím, že je to šťastné střídání. Určitě v tom smyslu, že můžeme očekávat, že podle dat, která jsou publikována, je to forma, která je daleko víc nakažlivější, ale na druhou stranu je to forma, která způsobuje víceméně jenom lehký průběh onemocnění, a to především u osob, které onemocnění prodělaly,“ poznamenal úvodem Beran, který by uvítal podrobnější analýzy o tom, jaký má vliv která varianta na úmrtí či na obsazenost nemocnic. 

Mnohá data se k nám podle Berana dostávají rychle, jak si tedy vysvětluje, že při celosvětové vědecké provázanosti nevíme, jaký je původ viru. „Já si myslím, že se o tom původu hovoří, a jestliže někdy před rokem se nesměla ani vyslovit myšlenka, že ten původ není přírodní a že by mohl být umělý, tak dneska se k té variantě přiklání víc a víc vědců, ale ve své podstatě konsenzus tady není. To, aby se tato teorie mohla potvrdit, a myslím si, že se velmi těžko bude potvrzovat, je potřebné, aby měl někdo z mezinárodních agentur vstup do těch pracovišť, kde se s tím virem pracovalo, v Číně, aby měl možnost si pročíst protokoly a aby mohl například z protokolů podle toho, jak se s těmi viry pracovalo, dovodit to, jestli došlo k tomu, že se ten virus odtamtud náhodně nedostal ven. Ale skutečně pravda je v tom, že jestliže se na začátku nesmělo hovořit o tom, že ten virus vznikl jaksi uměle při práci v laboratoři, tak dneska je to varianta, se kterou se diskutuje daleko víc,“ zmínil Beran.

Následně se Beran vyjádřil ke slovům lékaře Roberta Maloneho, jenž je považován za vynálezce mRNA vakcíny. „Jeho kritici se sice neodvažují říct docela, že nic podobného nevynalezl, ale tvrdí, že byl jen jedním z několika, nebo jedním z mnoha, kdo vynalezl mRNA vakcíny, a přinejmenším naznačují, že přínos jiných vědců na tomto vynálezu byl větší nebo rozhodující,“ poznamenala moderátorka. Je mezi odborníky doktor Malone pojem? „Tak určitě. Je to pojem a já si prostě myslím, že je strašně špatné to, že se mu mažou různé účty, že se nemůže k té vakcíně vyjádřit. Myslím si, že ve chvíli, kdy je tady svobodná společnost, demokratická společnost, tak že by bylo dobré, aby se k těm věcem mohli vyjadřovat všichni. To, že jeho názory nekonvenují těm současným propagátorům plošných a řekněme povinných restrikcí včetně imunizace, tak to je jakoby nasnadě, ale o to více by se ta diskuse měla otevřít a mělo by se o tom diskutovat veřejně. Ono to potom působí jakoby velmi konspiračně v tom smyslu, že když začnete někomu z moci mazat jeho účty někde, kde se vyjadřuje ke svému vlastnímu vynálezu, tak to vypadá velmi prapodivně,“ podotkl Beran.

„Jeho upozornění a postřehy je určitě potřeba brát vážně. Ten nejdůležitější postřeh, který pro mě vyplynul, ale který jsem měl vnitřně jako svoji ideu, je, že ve chvíli, kdy se vám objevuje koncept nové očkovací látky, tak by se s ním mělo pracovat velmi opatrně. Velmi opatrně v tom smyslu, že vy byste ho měla, i když je to tato epidemie, aplikovat jenom těm lidem, kteří by mohli mít z této očkovací látky větší benefit než riziko, které z toho plyne. A to se samozřejmě neděje. Protože to by znamenalo, že je nutné vyspecifikovat rizikové skupiny, skutečně rizikové skupiny a jenom těmto rizikovým skupinám aplikovat tuto očkovací látku, protože bychom si mysleli, že tato očkovací látka je schopná zabránit třeba významně úmrtí,“ dodal.

„Místo toho, aby se pozorovalo, zda ten benefit té vakcíny je výrazný u těch lidí, kteří mají vysoké riziko, tak se vlastně vůbec nemonitoruje a všichni se tváří tak, jako že ten benefit je obrovský, aniž by se doložila nějaká data, a ten obrovský benefit vlastně vytváří takové celospolečenské oprávnění pro to, aby se nově vytvářená vakcína mohla aplikovat plošně a v dalším kroku aby se mohla aplikovat třeba povinně. A to je zase další věc, kterou je potřeba u nových vakcín sledovat. Když se samozřejmě ty vakcíny takhle aplikují na populační úrovni, tak není zase tak komplikované zjistit, jestli ta vakcína má negativní, nebo pozitivní dosah, protože na populační úrovni vy si můžete velmi jednoduše vyndat z databází data, která ukazují, jestli u očkovaných lidí dvěma dávkami té vakcínami, kolik z nich zemřelo na jakoukoliv příčinu za měsíc, za dva měsíce a za půl roku a za rok. To je možné doložit a stejně tak to porovnat s lidmi, kteří bez ohledu na příčinu nemocí nebyli očkováni a zemřeli,“ zmínil Beran s tím, že třetí skupinou jsou lidé, kteří prodělali onemocnění. 

„A když potom vezmete tyto tři skupiny, tak potom zjistíte, jestli na té populační úrovni je nějaký signál, který by hovořil o tom, že ta vakcína má nějaký bezpečnostní problém. A to se prostě neděje, čili jak jsem říkal, tady se nedělo ani to prvotní vyhodnocení, to znamená jak vysoký je benefit oproti riziku u rizikové skupiny, okamžitě se to aplikovalo plošně, a když se to aplikovalo plošně, tak se to takto nevyhodnotilo. V tuto chvíli je imunizace povinná bez ohledu na to, že bychom znali ty bezpečnostní profily, o kterých jsem se zmínil v těch dvou předchozích krocích, a to já bych považoval za velmi špatné a v tomto s panem doktorem Malonem velmi souhlasím,“ zakončil Beran.