Česká republika je členem EU a NATO. Svého členství by měla využít ke hledání širší platformy pro vyřešení migrační krize. Právě migrační krize a islámský terorismus představují podle Ovčáčka největší výzvu jak pro NATO, tak pro EU. Klíčovou roli zde podle Ovčáčka hraje i Visegrádská čtyřka – Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Právě tyto země podle mluvčího prezidenta prosazovaly realistický pohled na migrační krizi. Volaly po důkladné ostraze hranic a vracení ekonomických migrantů do zemí jejich původu. Německo uplatňovalo zcela jiný přístup.

„Je tudíž strašlivě důležitá Visegrádská čtyřka. Je velmi důležité, aby toto spojenectví bylo co nejjednotnější a nejpevnější a společně postupovalo v rámci EU. My dnes slýcháme od zastánců původní politiky, že bychom se měli přimknout spíše k Německu a upozadit Visegrádskou čtyřku. To je přesně ta špatná politika, která v dnešní době zaznívá ze Strakovy akademie. Pan prezident razí opačný postup, a dokonce takto veřejně hovořil vloni na setkání na slovenské ambasádě, kde měl projev ke Dni ústavy. Klíčem je tedy Visegrádská čtyřka. Musíme být jednotní. Nadějí je i změna postoje Polska po nástupu nového prezidenta a vlády. Musíme v tomto směru čelit tlakům vnitřním, jakým je eroze Visegrádské skupiny. Vnější tlak představuje postoj Německa a dalších zemí, jde-li o reformu EU. Ta bude iniciována z důvodů již řečených spíše ze střední Evropy. Nepřijde ze Západu,“ říká Ovčáček.

• Celý rozhovor naleznete zde

Pár slov padlo i k Centru proti terorismu a hybridním hrozbám pod ministerstvem vnitra Milana Chovance (ČSSD). Největší riziko tohoto centra tkví podle Ovčáčka v tom, že může pracovat na politickou objednávku, pod politickým tlakem. Nemluvě o tom, že přichází s křížkem po funuse. Prý je to stejné, jako když se po smrti Josifa Stalina stavěl na Letné obří pomník tohoto politika, zatímco v Sovětském svazu už se měnil politický kurz. Kormidlo se otáčí i dnes, a to díky zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem USA.