Slovensko od začátku týdne řeší kauzu mítinku hnutí SMER, kde publikum nazývalo prezidentku Čaputovou „americkou ku*vou“.

V atmosféře eskalované bezprecedentním trestním stíháním celého vedení opozice (bývalý ministr vnitra Kaliňák za „vytváření zločinecké skupiny“ už sedí ve vazbě, expremiéra Fica tam právě vydávají poslanci) se mobilizovali odpůrci současné vládní koalice a na obou stranách zjevně tečou nervy.

Poslanec Fico byl zadržen policií na konci minulého roku, když SMER spolupořádal protesty proti covidovým opatřením a orgány činné v trestním řízení to zkoušely přes pandemický zákaz shromažďování.

Nyní parlament projednává Ficovo vydání kvůli kauze „zločinecké skupiny“ a dav, který jej minulý týden přišel před Národní radu podpořit, naznačoval, že značná část veřejnosti s tím není ztotožněna. Nedělní prvomájový mítink opoziční strany v Nitře pak přivedl na náměstí tisíce lidí a vygradoval při projevu populárního poslance Luboše Blahy.

Ten má od března soudně zakázáno nazývat prezidentku Čaputovou jako vlastizrádkyni, agentku cizích mocností, loutku Spojených států či George Sorose. Na mítinku tedy pronesl, že prezidentka je americká... A dav dopověděl sprosté slovo označující kurtizánu.

Následně se celá slovenská politická, mediální a umělecká scéna od výkřiků na mítinku v Nitře distancovala a varovala před řáděním lůzy. SMERU bylo vyčítáno, že rozdmýchává emoce.

„Hecovat lidi na mítinku, aby paní prezidentce nadávali do ‚amerických kurev‘, jako to o víkendu dělal úchylák Blaha, je podlost nejhrubšího zrna,“ vyjádřil se předseda nejsilnější vládní strany Igor Matovič.

Speciální prokurátor Daniel Lipšic už pohrozil organizátorům, že policie vše vyšetřuje.

Spisovatel a publicista Eduard Chmelár se ale pozastavuje nad pokrytectvím vládnoucí garnitury, která se teď teatrálně děsí, jak to lůza mluví o paní prezidentce, a přitom v jejich arzenálu jsou sprosté urážky běžným standardem.

Igor Matovič si na takto sprosté rétorice postavil politickou kariéru a vyhrál s ní volby. Ministr obrany Naď se o opozici vyjadřuje termíny obsahujícími v různých obměnách Rusko, Kreml, ruble, Putina a různé vulgarismy. A korunoval to jistý poslanec Krúpa, předseda branně bezpečnostního výboru, který o demonstrantech promluvil jako o sviních a o politicích strany SMER jako o pasácích sviní.

Nejtrapnější roli ale podle Chmelára hraje sama prezidentka Čaputová, která důsledně ignoruje sprosté útoky z vládního tábora (kde si řada politiků na urážkách postavila politickou živnost), ale pravidelně se zděsí, když se něco takového ozve z opozice.

Vrcholem podle něj byl mítink v Košicích, kam si sezvala své fanoušky a před nimi se litovala, jaké čelí nenávisti.

„Tato sebestředná paní se nechová jako hlava státu, ale jako slaboch, který citově vydírá a mocensky manipuluje, pokrytecky obrací pozornost na sebe, lituje se a přenechává špinavou práci vulgárních hejtů na nenávistných kampaní loajálním nevládkám a médiím,“ píše publicista.

Proto podle něj vlastně ani nepřekvapí, že dnes z prezidentského paláce zaznívá sebestředné děkování za podporu, která je prý strašně důležitá pro budoucnost Slovenska. Chybí prý už jen konstatování „budoucnost Slovenska jsem já“.

Podle něj po propadu popularity tým prezidentky zjevně pochopil, že část veřejnosti nikdy nepřesvědčí, a proto zapomněla na předvolební řeči o sjednocení společnosti a začala se zaměřovat na upevňování pozice mezi svými fanoušky, čímž se ukázala její arogantní podstata.

Dnes se vytváří dojem, že slovenská politika se dělí na strany slušné (dnešní vláda) a neslušné. Podle Chmelára je to obyčejná póza a mocenská hra. Vulgarity v politice by měly být odmítnuty z principu, ale také je musíme umět odlišit od racionální kritiky.

„Problém Slovenska je, že je to klanová společnost, kterou neřídí princip pravidel pro všechny, ale loajalita k vlastnímu táboru. Pozorujeme to na všech úrovních veřejného života. Co neodpustíte oponentům, to laskavě přehlédnete u svých lidí.“ Proto i slušnost je v tamní politice jen účelovým pojmem.