Evropská unie během českého předsednictví dosáhla schválení zákazu automobilů se spalovacím motorem, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů či nově i rozšíření emisních povolenek na oblast bydlení a dopravy, což znamená, že lidé si již v roce 2027 připlatí za topení plynem a uhlím či za jízdy autem na benzinový či naftový pohon. Do cen těchto komodit se jim totiž kvůli tomuto unijnímu rozhodnutí nově dohodnuté emisní povolenky promítnou.

„Projeví se to v cenách fosilních paliv, tedy i pohonných hmot,“ přiznala například pro Právo mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

I přesto, že to zní jako nepříliš dobrá zpráva, ozývají se z české vlády spíše oslavné reakce. Zdražování paliv lidem přivítal kupříkladu vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že „klimatická změna nepočká“.

Kutílek v rozhovoru s novinářem Matyášem Zrnem pro konzervativninoviny.cz ke zdražování kvůli „uhlíkově neutrální budoucnosti“ řekl, že se jedná o „konkrétní kroky“, jak dosáhnout 55% snížení emisí do roku 2030 oproti roku 1990, ke kterému se zavazuje tzv. klimatický zákon EU.

Vysvětlit v Evropském parlamentu, že jím ražené klimatické cíle nemusí vždy přinést jen pozitivní dopady, je pak dle něj téměř nemožné. „Pokud se podíváme na Evropský parlament, tak tam třeba vysvětlit, že potřebujeme podpořit české teplárenství, je skoro nadlidský úkol. Neboli vysvětlit, že když nepodpoříme teplárny, které centrálně zásobují teplem tisíce domácností, tak si lidé budou topit petkami s pilinami a vyjetým olejem, a výsledek bude pro životní prostředí ještě mnohem horší. A těch věcí, které jsou pro europoslance obtížně vysvětlitelné, je mnohem víc. Snažili jsme se o to jak v rámci předsednictví, tak Saša Vondra coby stínový zpravodaj,“ přiblížil, jak to vypadá při jednáních v Bruselu.

Zatímco Evropský parlament teplárenství smetl ze stolu úplně, teprve při dalších jednáních se prý podařilo „alespoň něco“ a teplárenství se obhájilo jako koncept. „Centrální vytápění není v západní Evropě úplně obvyklé. Naopak je typické například pro Česko nebo Polsko. V EP si během jednání vytáhli data, zjistili, že teplárenství se týká Česka a Polska, a protože Polsko je – nadneseně řečeno – vždy ten špatný, tak si řekli, proč podporovat zrovna Poláky. Cílem samozřejmě nebylo zakázat teplárny. Jen by teplárny nedostaly víc povolenek zdarma, tím pádem by si je musely všechny platit a cena jejich produktu by byla tak vysoká, že by se od nich lidé začali masivně odpojovat, a teplárny by skončily,“ poukázal Kutílek na postoj europoslanců k česko-polským zájmům.