Podle Ibrahima je zvláštní, že o tomto problému mainstreamová média téměř mlčí. „Ačkoli mainstreamová média o některých útocích informovala, bylo to hlavně proto, že se jimi chlubil Islámský stát. Problém ale je, že se v této děsivé praxi angažují i běžní extremisté,“ varuje Ibrahim.

„Jak roste počet přistěhovalců v západních zemích, rostou s nimi stejné praktiky, jaké se vyskytují v zemích, ze kterých přišli,“ vysvětluje příčinu zvedajícího se počtu případů znesvěcení křesťanských hrobů a křížů v západní Evropě.

Ibrahim zdůrazňuje, že útoky na neživé náboženské symboly jsou stejně děsivé jako útoky na křesťany. „Perzekuce konkrétních křesťanů může být motivována zvláštními okolnostmi, jako jsou konflikty nebo zisk, ale útoky na hroby a kříže odrážejí nenávist ke křesťanství jako takovému,“ říká Ibrahim a varuje, že taková smrtící nenávist indikuje budoucí fyzickou hrozbu.

Jako příklad uvádí poničení více než dvou set křesťanských hrobů ve francouzském Tarnu z roku 2015. „Podle žalobce byl obviněný viděn oblečený v tradičním blízkovýchodním oděvu, jak opakuje nějaké modlitby,“ uvádí Ibrahim a dodává, že zadržený byl zase propuštěn a poté hospitalizován jako duševně nevyrovnaný.

Zarážející je podle Ibrahima fakt, že třeba v Německu někteří muslimové požadují, aby při jejich pohřbech byly na hřbitově zakryty křesťanské symboly. „Poté, co přistěhovalci v Německu dostali vlastní sekci na hřbitově a bylo jim umožněno vykonávat náboženské obřady, začali požadovat, aby byly zakryty křesťanské symboly a kříže na zbytku hřbitova,“ podivuje se Ibrahim.

Uvádí také příklad z Itálie, kde se na hřbitově také řešil problém se zakrýváním křížů. „V poslední době dokonce evropské státy přijímají preventivní opatření, aby zabránily potenciálnímu hněvu vycházejícímu z jiných náboženství. Na italském hřbitově v Pieve di Cento byly kříže pokryty černou látkou, aby neurážely ty, kteří mohou pocházet z jiného náboženství,“ píše Ibrahim s tím, že takové chování představitelů západních vlád je zarážející.