O blížící se zimě a s ní spojených vysokých nákladech za energie se to hezky mluví od předsednického stolku Poslanecké sněmovny. Něco jiného je ty obavy skutečně zažívat. A o to víc, když už se nějakou dobu zdražuje téměř vše, na co se člověk podívá. Obchodní řetězce se většinou příliš nemají k tomu, aby zveřejňovaly informace, zda se rostoucí ceny potravin a základních životních potřeb promítají do negativního chování zákazníků. Ale to neplatí pro všechny. „Můžeme potvrdit, že v letošním roce došlo k nárůstu počtu případů drobných krádeží na našich prodejnách,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Tomáš Kubík, manažer komunikace a tiskový mluvčí Penny Market s.r.o.

„Kupní síla je dnes ohrožená vysokou inflací. A potraviny člověk kupovat musí. To není o tom, že si vybere jiné potraviny, ale že umře hlady,“ prohlásila pro Český rozhlas ekonomka Ilona Švihlíková. „Nejde přímo o smrt, ale spíš o dlouhodobou podvýživu a různé zdravotní problémy, které z toho vyplývají. To je ta část chudoby, která není vidět. Když někdo žebrá nebo se hrabe v popelnici, toho si každý všimne. Ale nevidí už, že nějaký normálně vypadající člověk už dva dny nejedl. Nebo že má dva rohlíky na den,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz sociolog Petr Hampl na skrytou tvář života těch nejchudších.

Média chudé ignorují, celebrity se jim vysmívají

Připomíná, že tenhle typ bídy tu existuje už řadu let zejména v souvislosti s exekucemi. „Na jedné straně tu jsou lidí, co formálně nemají nic a topí se v dluzích, a přitom jezdí v luxusních autech. A vedle nich slušní lidé, co nikdy nic neukradli, chodí do práce a nemohou se pořádně najíst. Nemáme žádná nezávislá data, nicméně vše nasvědčuje tomu, že těch lidí rychle přibývá,“ podotýká Petr Hampl s tím, že nejde jen o potraviny, ale také o energie a vyhánění lidí z domů. „A energie, to není jen nepohodlí, to jsou také třeba zbytečná úmrtí na zápaly plic. Nemůžeme už mluvit o chudobě, ale přímo o bídě. Jenže to se daří skrývat před většinou společnosti. Bohatší lidé v těch vrstvách nemají osobní kontakty, média to ignorují, celebrity se takovým lidem vysmívají,“ tvrdí sociolog.

Varuje také před tím, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. „Třeba včetně pokusů o krádeže potravin. Jenže ono to není snadné. Slušný člověk, který celý život pracoval a poslouchal zákony, takový člověk krást jednoduše neumí. A jsou i jiné zoufalé možnosti. Je taky dobré si všimnout, kolik přibývá zpráv o sebevraždách, často takových, že třeba zoufalá matka ublíží i svým dětem. To jsou přesně ty bezvýchodné situace. Můžeme očekávat i výbuchy násilí, kdy zoufalý člověk ublíží náhodným nevinným lidem,“ obává se Petr Hampl.

Krádež potravin může být pro někoho bojem o přežití

S varováním, že zoufalí lidé dělají zoufalé činy, se ztotožňuje i bývalý policista Robert Šlachta. „Situace některých rodin či některých samoživitelek začíná být skutečně hrozivá. To vidíme i na potravinových bankách, přes které se potraviny dostávají k lidem v nouzi, především seniorům, rodinám s dětmi, matkám samoživitelkám a lidem bez domova. Z toho je patrné, že lidé jdou skutečně na dřeň. Samozřejmě slušný člověk – a teď se bavíme o velké kriminalitě – si nezačne s organizovaným zločinem. Kdežto tu krádež může brát tak, že je to o zabezpečení jeho základních životních potřeb a vůbec o přežití,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a nyní předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.

Nejen on s obavami sleduje, do čeho se společnost řítí, jak ty chudší drtí prudké zdražování energií, rostoucí ceny potravin, pohonných hmot a mnohého dalšího. „Podle svých zkušeností odhaduji, že to zdražování může mít vliv na zvyšování drobné kriminality. Drobná kriminalita je jedna věc. Ale pak je kriminalita latentní, která není vidět a která se ve statistikách ukáže až po roce nebo i později. Mám na mysli internetové podvodníky. Čím dál častěji dochází k pokusům o podvod při prodeji zboží, k pokusům o vytažení peněz od lidí. S tím se setkáváme dennodenně a lidé by si měli dávat pozor na to, aby chránili svou bankovní identitu. Když si vzpomenu na krizi kolem roku 2008, tak to se tehdy promítlo v prodeji drog či v prostituci. Bylo znát, že se lidé snažili shánět finanční prostředky, kde to šlo,“ připomíná Robert Šlachta.

Dobrých rad se nenajíš, natož aby sis za ně pořídil svetr

Ani on proto v souvislosti s posledním děním v Česku nevylučuje. Že by mohlo dojít k výbuchům násilí. „Je to možné, protože každý ten stres nějakým způsobem ventiluje. To mohou být sebevraždy, to může být i násilí vůči ostatním. Ale ještě víc bych se obával událostí podobným té nedávné na Slovensku, tedy radikalizování společnosti. To potom může vést k tomu, že se problém bude hledat někde jinde a může docházet k útokům. A teď se můžeme bavit o tom, jestli ten výbuch hněvu či frustrace může směřovat vůči LGBT, vůči občanům jiné pleti nebo komukoli jinému. Pozorujeme to čím dál víc zejména na sociálních sítích, ale i jinde, že k té radikalizaci postupně dochází,“ poukazuje bývalý šéf ÚOOZ.