Majitelé jediné pravdy, máte slovo, vy ostatní můžete tak leda mlčet. I tak by se dalo shrnout, co spojuje tři témata dnešního přehledu mediálních zajímavostí, v němž figuruje rozhlasový radní, uzavírání webů a právo silnějšího v Evropské unii.
„Dalo se to čekat. Dnešní vládní politici začínají útočit na nezávislost veřejnoprávních médií nejen připravovanou novelou zákona, která předpokládá změnu zejména nominační procedury radních ČT a ČRo, a to tak, aby zajistila obsazení rad lidmi spjatými s vládnoucí garniturou, ale započaly už i osobní útoky na jednotlivé stávající radní. Aktuálně na radního Českého rozhlasu, bývalého ministra kultury Vítězslava Jandáka. Několika lidoveckým politikům se nelíbí jeho postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu. Jeho kritici tvrdí, že zastává kremelské postoje. Vadí jim, že prohlásil, že na Ukrajině není žádná válka,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Jandák doslova řekl toto: „Ve válce nejsme. Kdo komu vyhlásil válku? Bylo by to logický. Rus má připomínky k tomu, co se děje a ke své bezpečnosti. V takovém případě vyhlásí Ukrajině válku. Zatím, jak hledám, tak hledám, nikdo nikomu žádnou válku nevyhlásil.“
„Jinými slovy tím Jandák připomněl, že stávající válečná situace na Ukrajině nevznikla letos 24. února, nýbrž mnohem dříve. Byť to přímo nevyslovil, dá se to snadno dovodit. Válečnou situaci na Ukrajině odstartoval v zimě 2013-14 Majdan, odstranění zvoleného prezidenta Janukovyče a převrat provedený stoupenci Petra Porošenka. Posléze začala série diskriminačních opatření vůči ruské menšině žijící na Ukrajině, především v oblasti Donbasu. To Porošenko začal útočit vojenskou silou na své vlastní občany. Této bezprecedentní akci a humanitární katastrofě ale mezinárodní politické kruhy nevěnovaly za mák pozornosti,“ upozorňuje mediální analytik.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník