Pomiňme to, že ti největší místní „demokraté“ si demokracii představují jako systém, kde vládnou ti, kdo o demokracii nejvíce, nejčastěji a nejhlasitěji mluví. A pomiňme i rozpor v tom, že sice požadují demokracii, tedy vládu volených představitelů, ale v praxi chtějí, aby největší moc měla média a „občanská společnost“, tedy instituce, ve kterých pozice nevznikají demokraticky. Jejich „demokracie“ je demokracií usměrňovanou, tedy takovou, která si nemůže dovolit udělat nic, co by se médiím a občanské společnosti nelíbilo. Třeba schválit zákon o tom, že „občanská společnost“ musí přiznat, odkud bere peníze. Ale o tom až jindy.
V Česku není a nefunguje ani ta skutečná demokracie. Totiž systém vlády postavený na tom, že démos, neboli lid, si volí své zástupce, kteří pak drží moc, tedy sílu, v originále kratos. Ano, v Česku fungují volby, na jejich výsledky se dá víceméně spolehnout. Relativně i reprezentují to, co si voliči přejí. Co ale splněno není, je, že volí lid.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


