Ministerstvo zdravotnictví stále odmítá uznávat test na protilátky jako průkaz o bezinfekčnosti, a to i přesto, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu jde o diskriminaci občanů. Resort argumentuje hlavně tím, že není nijak stanovena přesná hladina protilátek v krvi.

Mezi další argumenty, které zazněly například i při dřívějším jednání poradní klinické skupiny ministerstva, patří obava z nákladů, pokud by toto vyšetření musel stejně jako testy hradit stát. Dalším esem v rukávu epidemických poradců byl argument, že i po prodělání nákazy se může daný člověk stejně nakazit.

Možnost opětovné nákazy ale platí i v případě očkování nebo těch, kteří mají potvrzení o pozitivním testu, které jim zaručuje bezinfekčnost na 180 dní. Například sousední Rakousko se vydalo jinou cestou a protilátkové testy uznává na stejné úrovni jako prodělání nemoci zachycené pozitivním testem; kvůli nejisté době nákazy koronavirem je pouze stanovena hranice 90 dní místo 180. Minimální hranice protilátek stanovena vůbec není.

K podobnému výsledku, tedy, že samotná hladina protilátek není nejdůležitější, pouze jejich přítomnost, dospěla i nová česká studie autorů ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků. „Ve studii o protektivitě protilátek jsme shrnuli jak zahraniční studie, tak data ze čtyř českých laboratoří. Pozitivní protilátky jsme prokázali po 7–10 měsících od infekce. Lidé s protilátkami jsou dlouhodobě chráněni a riziko opakované infekce je u nich minimální,“ říká jedna z autorek studie, imunoložka Zuzana Krátká.

Jako doklad o bezinfekčnosti, který je potřeba například k návštěvě kulturních akcí a cestování, nyní v České republice platí pouze dokončené očkování, potvrzení o prodělání nemoci v posledních 180 dnech nebo negativní test na covid.