Moderátorka se nejdříve ptala na to, jak se divadlu daří, a zmínila zprávy o nedostatku sponzorů či dokonce, že se bude Divadlo na Jezerce zavírat. „Uklidněte nás, že to tak není,“ vyzvala ředitele. Což Hrušínský učinil prohlášením, že mají téměř pořád vyprodáno, takže si nemůže stěžovat. Moderátorka pak vyslovila názor, že si to divadlo zavařilo angažovaností, a zeptala se, zda politika do divadla patří. „Já myslím, že politika patří do života. Já bych vůbec nechtěl vést polemiku, jestli jsme si zavařili, nebo nezavařili, nebo jestli má být člověk opatrný, nebo má říkat svobodně to, co si myslí. Já si myslím, že občanská společnost, jejímž se cítím představitelem nebo příslušníkem, tak může skutečně dávat najevo svoje pocity a říkat, co si myslí, tak jak to je, a nazývat věci pravými jmény,“ odpověděl Hrušínský a dodal, že sice jeden sponzor z divadla odešel, ale přihlásili se jiní, kterým tímto děkuje.

Moderátorka se pak zeptala, co říká na to, že mu někteří lidé vyčítají, že se vůbec k politice vyjadřuje. „Vyčítají mi to většinou periodika typu Parlamentní listy, nebo Rukojmí a Aeronety a Pravé prostory atd. Jinak normální média, normální lidé, inteligentní lidé mně nic nevyčítají a spíš bych řekl, že cítím velikou podporu v tom, co říkám, a spousta lidí se ke mně i přidává. Myslím, že to není nic nenormálního, protože žijeme už 30 let ve svobodné zemi a neměli bychom o tuhle výsadu a vymoženost přijít,“ rozdělil Hrušínský společnost na ty normální a na ty, kdo ho kritizují. Souhlasil s moderátorkou, že i jeho otec byl v politice a říkal nahlas, co si myslel, i v době, kdy se to nesmělo, a měl s tím velké problémy. Uznal, že to, co zažívá on, se s otcovými problémy nedá srovnávat.