„Devátého už jsme neměli náboje. Přesto jsme byli ostřelováni. Stříleli po nás. Byl jsem osmého i na letišti v Ruzyni, kde nikdo nebyl, nikdo tam nebojoval. Stálo tam jenom jedno letadlo,“ vzpomínal na pražské povstání 1945 Šneberg.
Vzpomínal i na barikády. „Nikdo nikde žádné vlasovce na Praze 6 neviděl bojovat. Až teprve osmého v noci jsme zjistili, že máme vystřílené náboje, že každý máme jen dva náboje do zbraní, na té barikádě. Po čtvrté hodině ráno jsme slyšeli dunění a hukot tanků. Byli jsme vyděšení, že jedou Němci a my nemáme, čím bránit barikádu,“ dodal.
„Najednou se rozezněla ruština a my jsme věděli, že to jsou vojáci Rudé armády, protože vlasovci ani tanky neměli. Vyklízeli jsme jednotlivé barikády,“ dodal a uváděl i další cestu tanků.
„Prahu osvobodily vojska prvního ukrajinského frontu maršála Koněva, u nás to byly tanky 4. gardové tankové armády,“ zdůraznil Šneberg. „Během jízdy se střetly s řadou vojáků SS, wehrmachtu,“ dodal a zopakoval, že Prahu osvobodila Rudá armáda. „Vojáci Vlasovovy armády odešli 7., 8. a byly to hloučky, nebyla to žádná organizovaná divize, do zajetí americkou armádou,“ podotkl.
„Socha maršála Koněva je symbolem vítězství Rudé armády pod velením maršála Koněva,“ uzavřel pak své vyprávění Šneberg. Dle jeho slov padlo na našem území 140 tisíc vojáků Rudé armády, a tak si jejich velitel zde zaslouží pomník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
