Dvě ženy „nahoře bez“ ze skupiny Femen, která je známá svými provokativními protesty, řezaly před budovou OSN v Ženevě motorovou pilou do dřevěné sochy známé jako „Zlomená židle“.

Žena s bílými květy ve vlasech zanechala na noze sochy, 12 metrů vysoké obří židle se zlomenou nohou, několik velkých řezů motorovou pilou. Umělecké dílo symbolizuje rozčtvrcení způsobené nášlapnými minami a je výzvou k zákazu těchto ničivých zbraní, které byly použity i ve válce na Ukrajině, informovala agentura AP.

Obě ženy měly na nohou pásky v modré a žluté barvě ukrajinské vlajky. Na holá prsa a záda si v téměř mrazivých teplotách nechaly namalovat nápisy „Stop minám!“, slogan „Fuck UN“ kritizující OSN, a také ten samý slogan směrem k Rusku „Fuck Russia“. Opakovaně vykřikovaly hesla proti OSN a proti Rusku.

Podle informací agentury Reuters proti těmto ženám zasáhla policie.

„OSN byla vytvořena k zajištění míru, ale její neschopnost zastavit agresora jen přispívá k tragédii symbolů, jako je Zlomená židle, připomínající lidské utrpení způsobené protipěchotními minami,“ píše skupina Femen ve svém prohlášení. Skupina vyzvala k vyloučení Ruska z OSN kvůli jeho aktivitě na Ukrajině, která zahrnovala plnohodnotnou invazi v únoru 2022. „Ukrajina se stala obětí zrady a vojenské agrese a svět se nemůže přikrývat pomníky a zůstávat lhostejný, zatímco jsme ničeni,“ napsala skupina Femen.

„Mezinárodní koalice ohledně dronů, vedená Velkou Británií a Lotyšskem, plánuje do konce roku 2024 shromáždit 1,8 miliardy eur na podporu Ukrajiny,“ oznámil 25. listopadu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.

Dále má Ukrajině pomoci tzv. kazetová munice.

Konkrétně speciální zbraň z arzenálu USA – nášlapná mina známá pod označením ADAM. Jde o pozemní protipěchotní minu, jež má tu zvláštnost, že po čase se dokáže sama deaktivovat, takže nebude ohrožovat civilisty. Tyto nášlapné miny mají Ukrajinci dostat v rámci dalšího balíčku vojenské pomoci ve výši 275 milionů dolarů.

Server Kyiv Post napsal, že po aktivaci se z miny uvolní na 600 úlomků, které vyletí rychlostí 900 metrů za sekundu. A zasáhnou vojáky pohybující se v okolí. Miny lze vystřelit z děla a až dopadnou na místo, leží a čekají na svou oběť.

Kvůli zmíněným účinkům nášlapných min v roce 2008 podepsalo úmluvu o zákazu kazetové munice přes 100 zemí včetně Německa. To proto loni v červenci zásadně odmítlo, že by se tato munice, často zabíjející a mrzačící civilisty, na Ukrajinu posílala. Ministryně zahraničních věcí Annalena Bearbocková tehdy sdělila, že Německo se zmíněnou úmluvou hodlá řídit.

USA tou úmluvou vázány nejsou, zaslání této munice na Ukrajinu je tak „aktivně zvažováno“. Kazetovou munici používá údajně jak ruská, tak ukrajinská armáda.

Odborník na mezinárodní právo Pavel Hasenkopf v minulosti informoval, že v ČR je i jen podpora této munice trestná.