Jak Schwerdtfeger píše, vzestup arabských přistěhovaleckých gangů nastal v souvislosti s ekonomickým propadem města po roce 1993, kdy byly uzavřeny ocelárny Krupp. „Nezaměstnanost rázem vzrostla a mnoho zdejších obyvatel se odstěhovalo pryč. Využily toho početné libanonské, kurdské, irácké a turecké rodiny, které si nyní konkurují v ilegálním byznysu. Vzduchem doslova létají miliony eur, ale policie není schopna vystopovat jejich původ.“

Rodinné klany s kořeny v zemích Blízkého východu dnes ovládají zejména čtvrti Laar, Hochfeld a Marxloh, kde tvoří přistěhovalci podle odhadů přes 60 % populace. „Jednotlivé rodinné gangy soupeří mezi sebou, ale i přes prokazatelnou trestnou činnosti nejsou úřady schopné deportovat je zpět do jejich mateřských zemí. Polici tvrdí, že deportace selhávají zejména na neplatných pasech zde žijících kriminálníků,“ píše Schwerdtfeger.

Jako v každé jiné no go-zóně v Evropě také v Marxloh uznávají místní arabské rodinné klany spíš než německé zákony své „zákony cti“, v rámci kterých je tvrdě trestána každá urážka dané rodiny konkurenčním rodinným klanem. „Jejich příslušníci však ohrožují nejenom sami sebe, ale dokonce i strážce zákona. „Před třemi lety vyhrožoval smrtí šéf jednoho z gangů policistovi, protože ten si dovolil proti němu zahájit vyšetřování v oblasti dopravních přestupků.“

Policisté nejsou schopni nárůst kriminality zvládnout vlastními silami a v potírání zločinu jim od loňského srpna pomáhají speciální jednotky. Deník Rheinische Post získal interní policejní zprávu, jež se věnuje právě čtvrti Marxloh. Vyplývá z ní mimo jiné, že i samotní policisté se zdráhají tuto čtvrť označovat jako „no-go zónu“, ale píšou o problémových částech čtvrti jako o „hot spotech“. Zejména kolem půlnoci se vůbec nedoporučuje vycházet zde ven.

Ale i bez policejních zpráv si je místní bílá populace této skutečnosti vědoma a do jistých koutů své čtvrti raději vůbec nechodí. „Večer a v nočních hodinách se tyto oblasti stávají nebezpečným místem a terčem násilných útoků se zde stávají i záchranáři, hasiči a policisté. „Schopnost státu zaručit v těchto oblastech veřejný pořádek je značně narušena,“ připouští bezpečnostní expert z CDU Gregor Golland, který se ani nevyhýbá tomu, označit je za no-go zóny.

„Člověk se až zdráhá věřit tomu, co se může dít v německých městech. Vydírání, vraždy a další trestná činnost je prováděna mimořádně brutálními způsoby. Oběti se však ve většině případů obávají svěřit do rukou policie. Bohužel se nejeví příliš reálným, že by se zdejší situace mohla v nejbližší době zlepšit vzhledem ke stále se zvyšujícímu podílu přistěhovalců. Policisté se spíš domnívají, že se vše bude ještě zhoršovat. Stačí na závěr dodat, že 80 až 95 % problémových žáků má přistěhovalecké kořeny.“