Extravagantní celebrita a ještě dříve velmi oceňovaná hvězda americké NBA Dennis Rodman se vždy cítil ve světle reflektorů jako ryba ve vodě. Jak na přelomu 80. a 90. let, kdy hrával společně s další „megastar“ Michaelem Jordanem, tak i v pozdějších letech, kdy se z něj stal herec, wrestler a obletovaná celebrita, která proslula mnoha milostnými i jinými skandály. V posledních letech jeho sláva poněkud pohasínala, ale znovu ji oživil právě návštěvou KLDR.

Rodman do Severní Koreje přicestoval v rámci basketbalové exhibice, ale z původní plánované jednorázové návštěvy se vyvinulo osobní přátelství se samotným lídrem země Kim-Čong unem. Rodman a další bývalé hvězdy NBA zahrály severokorejskému vůdci v rámci jeho narozenin exhibiční zápas a mezi Rodmanem a Kim-Čong unem přeskočila pověstná jiskra. Nesourodá dvojce, mezi kterou panuje výškový rozdíl téměř čtyřicet centimetrů, se od té doby stala terčem mnoha vtipů.

Vedle vtipů však byl Rodman velmi často a tvrdě kritizován za to, že udržuje přátelství s politickým vůdcem, který vězní podle odhadů desítky až stovky tisíc politických vězňů v novodobých koncentračních táborech. Jak však aktuálně Rodman opět prokázal, velké přátelství se dokáže přenést přes všechny možné překážky. Bývalý hráč Chicago Bulls vycestoval do Severní Koreje i v době návštěvy Donalda Trumpa a poté se o svoji radost z uskutečnění historického summitu podělili i s diváky CNN.

„Když jsem přijel do KLDR poprvé, nevěděl jsem, co od toho čekat. Myslel jsem, že jsem tam jen kvůli basketbalu. Ale nakonec se to všechno změnilo v něco většího a důležitějšího. Když jsem poznal tamější režim a vůdce Kima Čong-una, tak jsem se do té země prostě a jednoduše zamiloval. Od prvního dne, kdy jsem tam přijel,“ uvedl ve svém vystoupení na CNN, ve kterém měl na sobě červenou čepici s Trumpovým volebním heslem „Make America Great Again“.

Rodman připomněl, že se snažil působit i jako prostředník pro případné setkání Baracka Obamy s Kim Čong-unem. „Řekl jsem mu, že pro něj mám něco důležitého ke KLDR, ale on mě vůbec neposlouchal. Když jsem se poprvé ze Severní Koreje vrátil domů, tak mi dokonce hodně lidí vyhrožovalo smrtí. Ani jsem se nemohl vrátit do svého domu a musel jsem se první měsíc skrývat,“ vzpomínal Rodman na svoji první návštěvu země.

Poté začal být Rodman stále emotivnější a kdyby neměl na svých očích černé brýle, diváci by viděli slzy dojetí. „Nemohl jsem ani jít k sobě domů, ale trval jsem si na svém. Věděl jsem, že jednou se všechno změní. Byl jsem jediný, kdo tomu tehdy věřil. Nikdo mě neposlouchal, ale já si byl jistý. Dnešek je skvělým dnem pro nás všechny,“ zakončil své osobité vystoupení ve vlivné americké zpravodajské televizi Rodman v slzách.