Čtyřicetiletá Karmánová se v roce 2011 stala první arabskou nositelkou Nobelovy ceny za mír. Získala ji nejen jako symbol takzvaného arabského jara v Jemenu, ale také za svou dlouholetou snahu prosadit v rodné zemi demokracii, mír, svobodu slova a propuštění politických vězňů. Od veřejného působení ji neodradily ani výhrůžky smrtí, které dostávala od islamistů.

Tavakkul Karmánová byla rovněž jedním z vůdců protestů proti vládě dlouholetého jemenského prezidenta Alího Abdalláha Sáliha (zabitého v prosinci 2017 během občanské války v zemi). Současná válka podle ní nezačala arabským jarem, ale právě chováním tehdejšího prezidenta Sáliha, který zasáhl proti poklidné revoluci. „Do konfliktu se poté zapojily i další země, které nechtěly, aby zvítězila pokojná revoluce a aby v Jemenu zavládla demokracie. Bály se totiž, že by i lidé u nich chtěli to samé,“ uvedla Jemenka, která se tento týden v Praze zúčastnila mezinárodní konference Forum 2000.

„Jedním z důvodů, proč jsme v roce 2011 zahájili naši revoluci, bylo i to, že Jemen za Sálihovy vlády zažil množství válek. Sloganem tehdejšího prezidenta bylo rozdělovat. Válčil sever s jihem či kmeny i ideologie mezi sebou. A my jsme chtěli tyto války zastavit,“ popisuje Jemenka a matka tří dětí, která nyní žije ve Spojených státech.

Jemen sužuje válka, v níž proti sobě bojují šíitští povstalci podporovaní Íránem a vládní vojska mezinárodně uznávaného prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího. Těm od roku 2015 pomáhá arabská koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií.

Válku mohou podle Karmánové zastavit sami Jemenci. „Mezinárodní společenství musí ale vyvinout tlak na Saúdskou Arábii a další země, aby se přestaly plést do jemenských záležitostí. My si dokážeme vyřešit naše problémy a jsme na to připravení,“ říká jemenská aktivistka. „Jestli dojde k poslední bitvě nyní, nebo až za nějakou dobu, to se nedá říct. Každá válka jednou skončí. My ale chceme, aby skončila teď,“ dodává s tím, že mezinárodní společenství by mělo udělat všechno pro to, aby boje v Jemenu ustaly.

Velké množství obyvatel Jemenu žije kvůli válce v otřesných podmínkách, popisuje Karmánová. Podle OSN jde o největší humanitární katastrofu na světě. Na 14 milionů lidí trpí hlady, velké množství jich muselo opustit své domovy a boje rovněž přispěly k šíření cholery, jelikož v místech zničily vodovodní odpadní systém.

„V některých oblastech byly rovněž rozmístěny stovky tisíc min,“ říká Karmánová, která je v kontaktu s množstvím lidí ve své rodné zemi. „Ohledně budoucnosti jsem ale optimistická. Vzbouřili jsme se proti diktatuře, lidé chtěli svobodu a spravedlnost a i v jiných zemích se jim podařilo tento boj vyhrát. Jemenci jsou velmi silní. My se nevzdáme. A Jemen bude svobodný,“ uzavřela Tavakkul Karmánová.