Dva měsíce před Vánocemi není příliš radostný pohled na cenovky surovin, které jsou zapotřebí k výrobě neodmyslitelného svátečního pečiva. Cena za kilogram cukru vystoupala v obchodech k 30 až 35 korunám, ať už jako důsledek drahé energie, rostoucí ceny cukrové řepy, nebo zvýšené marže prodejců. „Samozřejmě vzrostly výrobní ceny, protože se na trh dostává cukr z letošní sklizně. A to je hospodářský rok, který byl v zemědělství zatížen vysokými náklady za průmyslová hnojiva, osiva i pohonné hmoty. Nemyslím si, že by ceny vyšponovali obchodníci, protože dobře vědí, že když to bude hodně drahé, tak toho prodají méně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Havel, analytik zabývající se dlouhodobě zemědělstvím, potravinářstvím a životním prostředím.

Je přesvědčen o tom, že celkové zdražení je výsledkem nasčítání ve všech třech základních článcích výrobní a prodejní vertikály. „To znamená jednak vyšší náklady na úrodu a na pěstování plodin v zemědělství, vyšší – zejména energetické – náklady na zpracování cukrové řepy na cukr a částečně i vyšší náklady maloobchodních sítí, protože řetězce a obchody musí topit, svítit, platit lidi, rozvážet zboží. Když se to takhle ztrojnásobí, tak výsledkem je vyšší cena cukru. A nejen cukru samozřejmě. Pokud by se nasčítaly všechny přímé vícenáklady, jak v zemědělství, potravinářství i maloobchodu, tak to odpovídající asi je. Ale je zase potřeba vědět, že každý z těch článků určitě má nějaké mírné rezervy. V zemědělství lepší management, menší spotřeba hnojiv, v potravinářství optimalizace nakládání s energiemi, v maloobchodě zase spíš optimalizace pracovní síly. Ale ty vícenáklady jsou ve všech těch článcích, a tak se to nasčítalo,“ zdůvodňuje agrární analytik.

Ve vánočním cukroví se soustřeďují ty největší náklady

Podotýká ovšem, že ceny některých – a právě zemědělských – surovin v období od července do září mírně, ale velmi mírně poklesly. „Zvláště v tom období ale byl naopak úplně enormní nárůst cen energií, ty teď trošku klesají. To zdražování už tolik nepokračuje, není tak dynamické a dramatické, ale pořád ještě bude nějakým způsobem pokračovat, protože tu jsou dva faktory, které působily proti sobě a teď budou působit společně. A to je sklizeň z letošního roku s vyššími náklady, které se samozřejmě musí promítnout v případě obilovin do ceny mouky, v případě pekařů do cen chleba a pečiva. A k tomu ještě vyšší náklady na energie,“ dodává člen a bývalý předseda Klubu zemědělských novinářů a publicistů ČR a světového klubu zemědělských novinářů IFAJ.

Domnívá se ale, že jsme skoro na hranici vysokých cen. „Nějaké zdražování zřejmě ještě nastane právě kvůli komoditám z nové sklizně včetně cukru, mouky či obilí nebo také olejnin, které byly a jsou zatížené vyššími náklady v zemědělství zejména na průmyslová hnojiva. To se týká úplně všeho a musím říct, že ceny vánočního cukroví budou letos výrazně vyšší. Meziroční růst odhaduji na 30 až 50 procent. Ve vánočním cukroví se totiž soustřeďují všechny největší náklady, které vůbec existují. Potřebujete péct, čili to jsou energie. Potřebujete cukr, ten zdražil. Potřebujete mouku, ta zdražila jako jedna z největších položek meziročně už v předchozím období. Potřebujete olej, ten taky výrazně zdražil v letošním roce, i když ne tolik jako v předchozím, protože nejvyšší nárůst cen olejnin se odehrál už loni. Ale letos pokračoval,“ konstatuje Petr Havel.

Máslo zdražilo o polovinu, za vejce si připlatíme třetinu

Upozorňuje i na odlišné vývoje růstu cen u živočišné a rostlinné výroby. „U másla existuje 50-60 procent meziročního nárůstu cen. U vajec je to o něco méně, 30-40 procent, podle druhu výrobce a podle typu vajec, protože máme několik různých kategorií vajec. Obecně lze říci, že spíše podražily produkty rostlinné výroby, protože jsou zatíženy mimo jiné průmyslovými hnojivy a potřebou pohonných hmot na polní práce, než položky živočišné produkce, do níž se vlivy promítají později. Nejdříve musíte vyprodukovat rostlinnou komoditu, z ní připravíte krmivo, tím nakrmíte zvíře a zvýšené náklady na krmiva se promítnou až v určitém čase. Vždy se nejdříve zdraží to, co je pro zvířata potrava, krmné směsi, pak se zdraží živočišná produkce a ve finále maso, mléko, vejce. Živočišná produkce kopíruje vývoj cen v rostlinné produkci s určitým zpožděním,“ poznamenává agrární analytik.

Příliš se naopak nemusíme obávat nárůstu cen pochutin, jako je kakao. „V poslední době šly nahoru zejména světové ceny kávy, kakao ne. Ale je důležité vědět, že vícenáklady na energie, na průmyslová hnojiva, je zatížena zejména Evropa. Pakliže jde o suroviny z jiných ekonomických teritorií – z Ameriky Jižní i Severní, z Afriky, v některých případech z Asie, tak tam na ně nedopadly důsledky konfliktu na Ukrajině v tom směru, že by se jim zvyšovaly náklady na zemědělskou produkci. Protože elektrickou energii, pokud ji mají, nemají dražší. A pokud používají průmyslová hnojiva, tak na ně to nedopadlo, protože nemají embargo na obchod s Ruskem nebo Běloruskem, čili mohou nakupovat za původní ceny. Komodity, které se dominantně dovážejí z území mimo Evropskou unii, tolik nepodražily na rozdíl od produkce v Evropě,“ říká pro Parlamentnílisty.cz Petr Havel.

V minulosti se vyplatilo péct doma, teď už to jisté není

Těžko si lze představit nabídku vánočního cukroví bez lineckých koláčků s rybízovou zavařeninou. „Veškerá potravinářská výroba spotřebovává energie, ať už jde o zpracování ovoce do kompotů, marmelád, šťáv, povidel, takže tam také dochází ke zdražování, protože rostou náklady. To základní v potravinářství od A do Z jsou ceny energií. Doteď to bylo tak, že v průběhu zpracování se vyšší ceny zemědělských surovin trochu naředí. To už – si myslím – nebude platit, protože potravináři mají vyšší náklady na energie, takže tam naopak dochází spíš k symetrickému efektu, že jednak se zdraží suroviny a jednak se zdraží to zpracování, čili i ty marmelády jsou dražší. Jediné, co by nemuselo být tak drahé, kde by se cena nemusela šplhat nahoru, je exotické ovoce, protože pochází ze zemí, které nejsou zatížené problematikou energií a důsledků válečného konfliktu na Ukrajině,“ očekává agrární analytik.

Zdražení všeho, co je zapotřebí k výrobě vánočního cukroví, může změnit poměr mezi těmi, co si pečou doma, a těmi, co si ho kupují hotové. „Myslím si, že kdo je zvyklý doma péct a nějakým způsobem to utáhne, tak bude péct i letos. Možná bude péct menší množství druhů, ale něco napeče, protože část spotřebitelů vánoční cukroví nebude nakupovat, protože na to nebude mít. Někteří ale doma péct nebudou, protože se budou děsit spotřeby energií. Je velká otázka, jestli bude výhodnější péct doma, nebo nakupovat. V minulosti to bylo tak, že se docela vyplatilo, pokud si člověk nezapočítával do nákladů svůj vlastní čas, péct doma, protože elektřina i plyn byly poměrně levné. Dnes si nejsem úplně jistý, jestli se péct doma vyplatí,“ přiznává Petr Havel.

Méně se napeče, méně nakoupí, někdo se cukroví vzdá

Spíše se tedy kloní k závěru, že většina spotřebitelů zachová své dosavadní rituály. „To znamená, že ti, co nakupovali, budou nakupovat, ale nakoupí méně. Ti, co doma pekli, budou péct, ale méně druhů i méně energeticky náročných druhů cukroví. No a část spotřebitelů, a tu bych odhadl tak na 20, možná 30 procent, se možná vánočního cukroví vzdá, tedy ani nenakoupí, ani nebudou péct. Ale jsou to Vánoce a o nich se lidé chovají přece jen trošku jinak než v průběhu roku. Mají to období zafixované, že přece jen by mělo být na stole a ve špajzkách něco trochu luxusnějšího než v průběhu roku. Takže kolik lidí se úplně vzdá vánočního pečiva, nedokážu úplně přesně říct, ale odhaduji to na těch zmíněných 20-30 procent. A určitě ti sociálně slabší,“ dodává agrární analytik Petr Havel.