Dopis generálů je podle Druláka pořád velkým tématem. „Já jsem se vlastně dnes dozvěděl, že člověk, který dopis publikoval, dnes publikuje novou petici na podporu těch důstojníků, kterou už podepisují lidé, kteří aktivně slouží v armádě. Takže ta situace z hlediska vlády není úplně dobrou zprávou. Situace se neuklidňuje, nýbrž naopak možná i vyostřuje,“ podotkl Drulák. 

Situace v zemi je podle něj mimořádně vážná, což dokazují i průzkumy. „Vlastně týden nebo dva, co byla petice zveřejněna, průzkumy veřejného mínění ukázaly, že tři čtvrtiny Francouzů s těmi důstojníky souhlasí,“ poznamenal k dopisu, který podepsali nejen generálové, ale i důstojníci a bývalí vojáci. 

„Většinová Francie sdílí tu analýzu, a dokonce každý druhý Francouz soudí, že by armáda měla zasáhnout i bez politického mandátu, což je poměrně vážná věc v demokratickém státě, takže ono to, co napsali, rezonuje s většinovou Francií,“ dodal Drulák. 

Převrat by však podle svých slov nečekal. „Ti, kdo se vyslovili, jsou rezervisté, ale je pravda, že musejí mít také obrovské sympatie v řadách současných důstojníků. Ale nemyslím si, že situace dospěla tak daleko a že by francouzské důstojnictvo bylo připraveno na takovouhle dobrodružnou akci. Z tohoto hlediska bych nic takového nečekal, ale to, že zde zazněl významný hlas, který má legitimitu v široké francouzské společnosti, to je neoddiskutovatelné,“ poznamenal. 

Dopis podle Druláka podpořila i Marine Le Penová, což se podle jeho slov dalo čekat. „Identifikovali témata, s nimiž je dlouhodobě spojena. Takže z tohoto hlediska udělala něco, co bylo přirozené, téměř automatické, nicméně poměrně ostrá reakce zazněla z krajní levice od Jeana Luca Melenchona, který upozornil právě na nebezpečí vojenského převratu,“ podotkl Drulák. 

A jak relevantní jsou podle Druláka obavy, které jsou popisovány v dopise generálů? „Ta situace není vyhrocená úplně všude. Ve Francii jsou místa, kde lidé žijí celkem spokojeně a kde nejsou konfrontováni s nějakými asociálními menšinami. Nicméně těch míst, kde vládu nad čtvrtí přebrali buď islamisté, nebo drogové bandy, je ve Francii stále více a více. K nám se to občas dostává, když vypuknou nějaké nepokoje na předměstí Paříže. Jenomže v dnešní Francii zdaleka nejde jenom o Paříž. Jde o další velká města, jako jsou Lyon, Marseille, Bordeaux, ale už i o středně velká města. To znamená ten počet míst, kde francouzský stát ztrácí kontrolu, kam se policisté mohou odvážit jenom v obrněném transportéru, kde vlastně jsou napadáni hasiči, kde je utrpení být učitelem, kde jsou ničeny katolické kostely, to všechno je na denním pořádku. A těchto míst je stále víc a víc. Takže ono není divu, že Francouzům začíná docházet trpělivost a že to, co napsali ti důstojníci, se setkalo s tak kladnou odezvou,“ podotkl.

Závěrem pak Drulák hovořil o nezvládnuté migraci, která je podle něj problémem současných západních společností. „Francie je toho dokonalým příkladem. Francie, která byla vlastně vždycky tou otevřenou společností, která v padesátých šedesátých letech začala masivně dovážet pracovní sílu ze severní Afriky, tento typ migrace nedokázala integrovat. A neříkám, že stoprocentně. Samozřejmě můžeme říct, že dokonce 50 procent z nich možná integrovala. Ale když budete mít menšinu, která bude představovat deset patnáct procent, která integrovaná není, tak to stačí na to, aby to tu společnost rozložilo. Takže v současnosti, když někdo v západní Evropě mluví o tom, že je potřeba, že migrace nás obohacuje a že není potřeba jí klást překážky, tak já tento diskurz považuji za skutečnou hrozbu. Jednu z hlavních hrozeb současné společnosti. A to, že naše společnost si zachovala určitou homogenitu, je poměrně důležitá kvalita, kterou je potřeba zachovat i do budoucna. To znamená stop jakékoliv migraci, ale znamená to si velmi dobře vybírat, koho, s kým tady chceme žít a zda tady vlastně dokážeme ty lidi integrovat. A pokud o tom prostě máme pochyby, je lepší do těchto rizik nejít,“ řekl. 

Za děsivé pak považuje i to, kam až může zajít západní antirasismus. „Který přijaly vládnoucí elity. Tam nejde o to, že by někdo rozumný mohl obhajovat jakýkoliv rasismus. Ale já si myslím, že Evropa skutečně svou rasistickou minulost, která tu byla, má už daleko za sebou. Dnešní Evropa skutečně rasistickou společností není. A přesto si nechá, přesto vlastně ta většina se nechá vydírat nejrůznějšími etnickými menšinami do nejrůznějších ústupků a privilegií. Pro mě byla třeba otřesná ta skutečnost, ten, řekl bych, skandální rozhovor, který poskytla Meghan Markle Oprah Winfrey, kdy vlastně tato mulatka, která byla přijata velmi vřele britskou královskou rodinou, tak si teď postavila kariéru na tom, že do své rodiny kope za její údajný rasismus. A v Americe jí za to tleskají. Já si myslím, že ten Západ se dostal někam, kde být nemá. A bohužel nositelem těchto myšlenek je levice. Levice místo toho, aby řešila, jak nehorázně nízká je minimální mzda, řeší nějaké domnělé rasové křivdy, které si vymýšlejí čím dál tím hlasitější menšiny. Takže z tohohle hlediska my říkáme ne,“ uzavřel.